Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Motocykl je lehčí a má menší odpor vzduchu, Formule má zase lepší přítlak a čtyři široké pneumatiky. Který vrchol techniky je ve výsledku lepší? A o kolik?

Pokud se v hospodách neřeší to, kolik komu „žere” Octavia 1,9 TDI, či to, jak nastolit světový mír za použití extrémní síly, může jednou z debat být, zda je motorka rychlejší než auto - a konkrétně, zda jsou stroje MotoGP rychlejší než Formule 1. Nedávno jsme tu měli video, které odpověď na tuhle otázku dávalo poměrně jasně. Bylo ale spíš zábavné, než že by přinášelo exaktní srovnání.

Pokud tedy jsou čísla tím, co vám chybělo, přinášíme další srovnání. Neobsahuje moc závodníků a mechaniků na trati, kterak tam tráví víc než příjemný den, ale srovnání techniky a časů na kolo má svůj půvab. Ovšem, zrovna přesná čísla výkonu známa nebývají, protože si týmy musejí taky držet nějaká tajemství. Přibližná data ale také nejsou plácnutím do vody, tady jsou:

Formule 1 - technika

Hmotnost: 640 kg včetně řidiče
Výkon: cca 880 koní
Zrychlení 0 - 160 km/h: 3,5 s
Zrychlení 0 - 300 km/h: 10,6 s
Brzdění 160 - 0 km/h: 1,5 s

MotoGP - technika

Hmotnost: 157 kg bez jezdce
Výkon: cca 250 koní
Zrychlení 0 - 160 km/h: 3,3 s
Zrychlení 0 - 300 km/h: 11,8 s
Brzdění 160 - 0 km/h: 4 s

Ačkoli jsou tyto stroje ztělesněním dvou úplně jiných přístupů k jedné věci, čísla zrychlení jsou si ve výsledku dost blízko. V nízkých rychlostech vítězí lehkost motocyklu, ve vyšších výkonu formule. I tak bude souboj v přímce do nějakých 300 km/h velmi těsný. Ovšem při brzdění už to ale vypadá úplně jinak, motocyklu to ze 160 km/h trvá víc jak dvakrát déle. Důvod je jednoduchý - Formule má mnohem větší kontaktní plochu s asfaltem, má čtyři široké pneumatiky, a také nesrovnatelně větší přítlak. Motorka má jen dvě a ještě mnohem užší, aerodynamika tady nerozhoduje, takže nepřekvapí ani rozdíl v maximálním brzdění - u motorky je asi jen 1,2 g, u formule až 5 g.

Zejména z kvůli vyšší trakci a přítlaku bude na závodním okruhu vždycky rychlejší Formule 1 - může zatáčet ve vyšších rychlostech a také může později brzdit. Najít momenty, kdy se špičkové stroje obou těchto tříd sejdou na jednom okruhu v jednom roce za srovnatelných klimatických podmínek není zase tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, přesto se pár příležitostí naskytlo. Třeba a Silverstonu byl onen rozdíl 30 vteřin v neprospěch motorky, což je věčnost i na okruhu délky Nordschleife. Natož na Silverstonu, který je sotva čtvrtinový.

Silverstone, kvalifikační časy na pole position, 2011

Formule 1: 1:30,399 (Mark Webber, Red Bull Renault)
MotoGP: 2:02,020 (Casey Stoner, Honda)

VC Malajsie 2015, nejrychlejší kolo

Formule 1: 1:42,062 (Nico Rosberg, Mercedes)
MotoGP: 2:00,606 (Jorge Lorenzo, Yamaha)

Jak stojí i výše, srovnání těchto dvou vrcholů motorsportu v přímce je mnohem těsnější, než tomu je v zatáčkách a na brzdách. Tedy je možné, že i maximální rychlosti na stejném okruhu budou podobné. Zejména stroje Ducati jsou v MotoGP velmi rychlé. Formule nejsou o moc pomalejší, jak ukazuje srovnání maximálek z Barcelony 2015, přesto tady umí mít navrch motocykly.

Barcelona, maximální rychlosti při kvalifikaci na VC, 2015

Formule 1: 334,2 km/h (Felipe Massa, Williams-Mercedes)
MotoGP: 345,6 km/h (Andrea Iannone, Ducati)

Výsledek je tedy poměrně jasný - stroje MotoGP jsou rychlejší než monoposty Formule 1, ale pouze při srovnání v přímce a jen do určité rychlosti. To pro ně hraje menší hmotnosti a menší odpor vzduchu. Jenže kdykoliv přijdou ke slovu zatáčky, tedy v okruhových závodech vždy, vítězí formule díky lepšímu kontaktu s asfaltem a lepšímu přítlaku. A stejné je to i u silničních strojů - obvykle vám bude stačit lepší hot hatch, abyste na alespoň trochu spletitější trati pokořili i supersportovní motocykl...

Zdroj: Autoblog.nl

Marek Bednář