Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Snad není automobilky bez vlastního muzea schraňujícího slavné modely její historie. Takové má i Škoda a tito lidé se o jeho exponáty starají.

Nejspíše jste již alespoň jednou zatoužili po vlastnictví vozu, který byl smontován dávno předtím, než si vaši rodiče dali první rande. Důvody bývají různé, od jisté romantiky po touhu vlastnit vůz, kde jedinou elektronickou součástkou je relé spínající blinkry. A motivací bývá i vzhled - u starých aut se ještě tolik nehledělo na spotřebu, bezpečnost či ohleduplnost k chodcům, tak mohly vzniknout nádherné kreace přesně podle představ nadaných designérů.

Je ovšem nutné dodat, že stejně jako stárneme my a s narůstajícími křížky na hrbu si musíme dávat větší pozor na to, jak rychle otočíme hlavu za projíždějícím krasavcem, tak stárnou i automobily. U nich stačí, na rozdíl od nás, stačí přiložit ruku k dílu a vytvořit tak z téměř bezcenné hromady šrotu dechberoucího veterána. Své o tom vědí i mnohé automobilky, které provozují svá muzea. My se nyní podíváme do toho škodováckého, či spíše do restaurátorské dílny, jež vystavené exponáty připravuje a udržuje.

Pokud jste sami již někdy nějaký vůz renovovali, zcela jistě víte, že nejde o práci, která se dá zvládnout přes noc. Nebo do týdne. Mnohé komponenty jsou dnes již těžko dostupné a pokud toužíte po originalitě, čeká vás často i několikaměsíční pátrání, než je seženete. Automobilky mají samozřejmě tu výhodu, že si vše mohou vyrobit dle původní dokumentace a klidně i za použití původních strojů - ovšem pouze za předpokladu, že obojím ještě disponují.

Ve světle těchto faktů je možná i překvapivé, že v restaurátorské dílně Škody pracuje jen pět lidí. Vše má pod palcem Josef Petříček, který pro mladoboleslavskou značku pracuje již 33 let. Vedoucím dílny se stal v roce 2005, nicméně to neznamená, že by zůstával jen zavřený v kanceláři a veškerou práci delegoval na jiné. Jak sám dodává, i nadále provádí stejně jako kolegové veškeré činnosti od strojení vozu po elektriku. Kromě toho si sám doma renovuje motorku ČZ 175 z roku 1939.

Jde tedy o člověka nadmíru povolaného, který má aktuálně se svým týmem na starosti hned tři vozy. Tím prvním je Škoda 1100 OHC z 50. let minulého století, která je jedním ze dvou vyrobených kusů bez střechy. Její karoserii čeká pracná renovace, neboť laminát se na rámu hýbe a proto vznikla celá řada nežádoucích prasklin. Mimo to je třeba zkontrolovat i motor a převodovku, řazení zadrhávalo, hnací ústrojí tak čeká repase. Do tří měsíců ale má být vše hotovo.

Druhým vozem na dílně je prototyp Škody Favorit. Vůz sice vypadá být v dobrém stavu, nicméně není pojízdný. Motor samotný již opraven je, rozvody však nikoliv. Josef Petříček se svým týmem jej musí připravit na oslavy 30letého výročí, jež proběhnou v příštím roce. Posledním opravovaným vozem je Škoda Rapid z roku 1937, ta je však již plně funkční. V rámci renovace přitom dostala zcela nový blok motoru.

Jak jsme zmínili výše, tým se vždy snaží použít co nejvíce originálních dílů, nicméně pokud již něco zachránit nejde, musí dojít na výrobu nového kousku. Proto odborníci na renovaci velmi často navštěvující firemní archiv, kde mají kromě technických výkresů k dispozici i popis klasické údržby. Mimo to je samozřejmě možné zadat zakázku i externím firmám, které se na renovace veteránů specializují. Mezi tyto věci patří třeba obnova čalounění či výdřevy.

Podle pana Petříčka se renovace bez pozitivního vztahu k veteránům dělat nedají. Proto se o znovuzrození klasických aut starají lidé, kteří jsou skoro od plenek umazaní od oleje. On sám dnes nejvíce oceňuje, že se mohl učit od starých mistrů, kteří již s námi nejsou - snad sám bude mít komu své zkušenosti předat...

Petr Prokopec