Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

O České republice se často hovoří jako o místě, kam jsou vyvážena stará auta z ostatních zemí, co by jinak skončila ve šrotu. Co na to říká statistika?

Česká republika je kvůli stáří místního vozového parku pravidelně titulována jako „vrakoviště Evropy”. Je to ovšem pravda? Na to nám nejlépe může odpovědět studie asociace výrobců aut (ACEA), od níž obvykle přebíráme data o prodejích nových automobilů. Tentokráte se na auta v Evropě podívala poněkud jinou optikou a nezaobírala se pouze nově prodanými vozy, ale všemi, které jsou aktuálně v provozu.

Začněme zjištěním, že celkový počet osobních aut v provozu za posledních pět let vzrostl o 4,5 procenta z 241 na 252 milionů. Jde však pouze o Evropskou unii, bez zemí jako Norsko, Švýcarsko, Rusko, Turecko a Ukrajina. Pokud k tomu připočteme i tyto státy, dostaneme se na 323 584 629 aut. To vůči loňsku představuje růst o 1,9 procenta, vůči roku 2011 pak dokonce o 7,5 %.

Připomeňme, že jde ryze o osobní vozy. Statistika je tedy oproštěna o dodávky, autobusy či nákladních aut a kamiónů. Jen těch je momentálně v Evropě v provozu více než šest milionů, přičemž takřka jeden připadá na Polsko, které je tak spediční velmocí. Francie pro změnu vládne segmentu dodávek, na silnicích jich v této zemi najdeme cca šest milionů.

Pokud veškerá tato data sečteme, dostaneme se na koncových takřka 290 milionů vozidel, jež jsou momentálně v Evropské unii v provozu. Ještě se divíte, že je provoz tak hustý? S výše zmíněným Ruskem a spol. pak celkový objem vozového parku narůstá na 378 318 034.

Přesunout se můžeme k průměrnému věku aut, který pro ČR nakonec nevyznívá až tak tragicky. Místní vozový park je starý 14,5 roku, Lotyšsko (16,3 roku) či Litva (16,7 roku) jsou na tom ovšem hůře. Poslední je se 17,2 roky Polsko, nejlépe si pro změnu vede s 6,2letým stářím Lucembursko, což je skutečně obdivuhodný výsledek. Sousední Slovensko (13,4 roku) je pak na tom o něco lépe než my.

Zmínit lze také členění dle užívaného paliva, kde vedoucím druhem je s 55,7 procenty benzin. Diesel skončil s 41,2 procenty na druhém místě, skutečně mizivý je pak podíl elektromobilů a plug-in hybridů (0,1 %). Pokud tedy politici mluví o brzkém konci spalovacích motorů, je evidentní, že skutečně žijí mimo realitu - či spíše jen úmyslně ignorují statistická data.

V Česku je zastoupení benzínových aut ještě vyšší (65,1 %), na daleko nižší úrovni jsou pak i elektromobily a plug-in hybridy (0,01 %). Pro tento typ vozidel byly v roce 2015 baštou Nizozemsko (0,4 %) a Velká Británie (0,4 %), což je dáno výraznými dotacemi a daňovým zatížením konvenčních aut. Je jisté, že Norsko by obě země překonalo, statistika se ale zaměřila jen ryze na Evropskou unii.

To ale již neplatí při poměřování počtu aut na počet obyvatel, kdy jsou znovu sledovány všechny země Starého kontinentu, včetně Ruska. Zde v roce 2015 vlastnilo auto jen 293 lidí z tisíce, zatímco v Česku to byl pomalu každý druhý (485 aut na 1 000 obyvatel). Nejlépe je na tom znovu Lucembursko (661 aut) následované Itálií (616 aut) a Německem (548 aut).

Můžeme pak jen dodat, že u vybraných zemí byl sledován i počet aut na jednu domácnost, přičemž asi nejvíce motorizovaným trhem je Francie. Takřka polovina domácností (48 %) totiž vlastní jedno auto, skoro jedna třetina (29 %) má dvě a tři či více vozů se najdou u pěti procent všech domácností. V průměru si je přitom Francouzi nechávají devět let.

Počet aut v provozu

Osobní auta

Všechna auta

Průměrný věk aut v jednotlivých evropských zemích

Zastoupení jednotlivých druhů pohonu u aut v povozu

Počet aut na obyvatele v jednotlivých evropských zemích

Dle statistiky ACEA není Česko vrakovištěm Evropy, tento smutný výsledek připadá na Polsko. Je však nutné dodat, že místní poměry nejsou o tolik lepší, třebaže taková Škoda 120 již není daleko nejčastějším zjevem na tuzemských silnicích

Zdroj: ACEA

Petr Prokopec