Autoforum

/

Foto: Autohaus Hottgenroth, publikováno se souhlasem

Vlastně neztratilo nic ze své někdejší atraktivity, je to pořád výjimečně vyhlížející, velmi rychlé, řidičsky lákavé a přitom slušně praktické i každodenně použitelné auto. Nic takového se dnes nedělá, návrat v čase vás přitom nezruinuje.

Složitá doba a nejasné vyhlídky do budoucna velí spíše k rozumným, opatrným investicím. Ale žijeme jen jednou, tak aby nás pak nemrzelo, že jsme každý krok vážili v obavách z toho, co může přijít a přitom nikdy nepřišlo. A nakonec i spíše emotivní investice lze podnikat relativně rozumně. Nebo aspoň ne tak draho.

Na tyto myšlenky nás přivádí vzpomínka na Fiat Coupé Turbo, které ve své době nedal spát mnoha automobilovým nadšencům. V 90. letech byl výkon okolo 200 koní pod kapotou auta této třídy a velikosti pořád něco, takže šlo o velmi lákavé auto. Říkalo se mu Ferrari pro chudé a něčím takovým zůstává dodnes. Jednak proto, že podobných vozů už jsme se nedočkali téměř od nikoho. A jedna proto, že na rozdíl od třeba japonských soků dokáže zaujmout nejen jízdním projevem, ale i svým vzhledem a nakonec také italským původem - nejlepší značky supersportů nejsou z této země náhodou.

I po více jak dvou dekádách zůstává Fiat Coupe exotickým zbožím, ostatně jako skoro všechno, pod co se podepsal Chris Bangle. Pozdější šéfdesignér BMW tehdy ještě pracoval pro Pininfarinu, ke své práci ale přistupoval pořád stejně. Fiat Coupe je tak jako z jiného světa a buď se vám prostě líbí a milujete ho, nebo nelíbí a nenávidíte ho. My jsme v tomto případě v prvním táboře, nebudeme vám ale vyčítat, když se přihlásíte k tomu druhému. „Normální” auto to rozhodně není.

Pokud po takovém pošilháváte, ale nabídky bazarů vás nechávají chladnými, protože cokoli označeného slovy „top stav” má statisíce najetých kilometrů, neoriginální kola, chybí mu půlka interiéru a olej z něj kape i na fotkách, můžeme vás potěšit stříbrným kouskem na fotkách níže. Je totiž dodnes zánovní a po dvou majitelích jej prodává stále oficiální dealer Fiatu v Německu.

První vlastník si jej pořídil v 1998 a stejně jako ten další s vozem moc nejezdil. Dneška se tak dožil s pouhými 44 700 najetými km, na které rozhodně vypadá. Je to po všech stránkách zánovní auto, na to, že existuje 24 let (a je to Fiat, bez urážky)? Klobouk dolů, tento stroj skutečně jako by vracel čas do automobilových dob, které se nám asi líbily více než ty současné.

Nejde ale jen o stav, tohle konkrétní auto bylo vyrobeno ve vůbec nejsilnější verzi, jaká kdy byla pro Coupé k dispozici. Pod kapotou tak má dvoulitrový pětiválec s turbodmychadlem a svých 220 koní posílá přes manuální převodovku na přední kola. Zvládne stovku za 6,5 sekundy a maximálně se rozjede na 250 km/h. To jsou pořád velmi slušná čísla, s hmotností 1 310 kg cvičí 220 kobyl zjevně velmi snadno. Je to spousta emocí v emotivním balení, které nepřijdou draho, aspoň ne absolutně.

Požadovaná cena 16 990 euro, tedy asi 418 tisíc Kč, není na 24 let staré Coupé málo, ale je to pořád lidová cena. Však nám ukažte, co si za podobné peníze koupíte dnes? Tento stroj má navíc značný sběratelský potenciál, takže pokud s ním nebudete jezdit každý den 100 kilometrů, tratit na ceně bude minimálně. Zábavná volba pro nezábavné časy, kterou si nebudete muset vyčítat? Skoro to tak vypadá, sám mám nutkání jít si přepočítat peníze odložené na plyn na letošní zimu a možná si uplést pár svetrů s logy Fiatu...

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler