Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Slavný pilot je z nejhoršího venku, vyhráno ovšem nadále nemá. Podle lékařských kapacit je ve hře i kolečkové křeslo, navzdory až letům rehablitiace.

Na počátku tohoto týdne jsme mohli potěšit všechny příznivce Michaela Schumachera. Slavný německý pilot se totiž po téměř šesti měsících v kómatu probral, a mohl tak opustit jednotku intenzivní péče v nemocnici ve francouzském Grenoble. Tato zpráva bohužel ale neznamená, že by se sedminásobný mistr světa okamžitě vrátil do formy, v jaké byl před úrazem. Místo toho se máme připravit na rekonvalescenci, která se potáhne měsíce, možná i roky. Na jejím konci navíc nemusí stát ten usměvavý muž a přitom chladnokrevný pilot, jakého jsme znali.

Než se ovšem k vyhlídkám do budoucna dostaneme, pojďme se vrátit o pár dní nazpět. Kromě JIPky totiž Schumi opustil i samotnou nemocnici a byl převezen na univerzitní fakultu do švýcarského Lausanne, která je vzdálena pouze 30 minut od domu jeho rodiny. Ta se tak může těšit na menší komplikace během návštěv. Samotný transfer přitom zcela odpovídal důležitosti pacienta - Schumacher byl do Lausanne převezen pod cizím jménem, aby došlo ke zmatení novinářů a fanoušků.

Daný transfer i přijetí slavného pilota již potvrdil mluvčí nemocnice Darcy Christen. Ten však zároveň přišel s poměrně studenou sprchou, kdy uvedl, že rekonvalescence „nezabere dny, ale je na dlouhé lokte. Převoz totiž neznamená, že se Schumacherův stav v posledních týdnech prudce změnil. Stále upadá do bezvědomí, probouzí se z něj ovšem mnohem častěji a pravidelněji, než tomu bylo v dubnu.“

Christen rovněž upřesnil, jak je to s onou komunikací, o které jsme rovněž informovali. „Neznamená to samozřejmě, že by mluvil. Je tu určitá míra komunikace, kdy na něj lékaři či rodina hovoří, a on na daná slova reaguje, například přimhouřením očí. To jej ovšem velmi vysiluje, následně tak musí mnohem déle odpočívat. Proto jsou takové pokusy minimální.“

Tím je přitom vysvětleno, proč rekonvalescence bude tak dlouhá. Pokud totiž Schumiho vysílí pouhé přimhouření očí, pak na svůj první krok si zjevně počká déle než malé dítě. Navíc zdroje z nemocnice dodávají, že samotný proces začne teprve poté, co bude pacient plně stabilizován po převozu. A to prý zabere ještě dalších pár dní.

Jak jsme přitom zmínili již v úvodu, výsledek rehabilitace je stáe nejistý. Německý neurochirurg Dr. Andreas Pingel totiž uvedl, že jen zhruba 10 až 30 procent pacientů Schumacherova stavu se dokáže dopracovat do stavu, kdy následky úrazu jsou v míře tolerance. V jeho prospěch ovšem prý hovoří dobrý zdravotní a fyzický stav před nehodou, stejně jako relativní mládí.

Přesto se ovšem Schumi bude muset učit vše od počátku, přičemž trvalé problémy klidně může mít při polykání nebo mluvě. Sekundárním jevem poškození mozku pak může být i částečná nebo trvalá paralýza, ve hře je tak i kolečkové křeslo. Prezident asociace německých neurochirurgů Dr Andreas Ferbert pak dokonce dodal, že i nadále hrozí „permanentní vegetativní stav“.

V případě poškození mozku je totiž možné naprosto vše - zázraky i tragédie. Současný stav je ovšem dobrý v tom, že konečně umožní kompletní průzkum. Lékaři tak mohou zjistit, jaké orgány byly poškozené a jakým směrem se má rehabilitace ubírat. Zapotřebí je však prý značná trpělivost, neboť ozdravná kúra bude probíhat po malých krůčcích.

Abychom ovšem článek nezakončili ryze pesimisticky, pak zároveň musíme dodat, že neurochirurgie v Lausanne vedená profesorem Richardem Franckowiakem je považována za jedno z nejmodernějších a nejlépe vybavených nemocničních zařízení na světě. Pro Schumachera tak neexistuje lepší místo, kde by mohl dotáhnout do úspěšného konce nejdůležitější boj svého života. Přejme mu hodně zdaru - i kdyby řídit už nikdy nemohl, i rozumně mluvit bychom jej slyšeli rádi...

Petr Prokopec