Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vážně neotřelý způsob, jak si s autem pořádně zajezdit a přitom jím vydělat peníze, přiblížil světu jeden Američan. Stačilo, aby si před 16 léty koupil dva úplně stejné, nové vozy, jezdil ale jen jedním.

Koupě auta běžně představuje spuštění laviny výdajů, která v případě dražšího auta dokáže zamávat i slušným rodinným rozpočtem. A obvykle platí, že čím více s tím či oním vozem jezdíte, tím více vás stojí. Můžete pochopitelně sáhnout po nějaké pravděpodobné budoucí klasice, moc s ní nejezdit a za pár let doufat, že si zákazníka najde za cenu bližší té pořizovací, ale co z toho? Na jednu stranu sice mnoho neutratíte, na tu druhou vás ale bude mrzet, že jste doma léta měli skvělý vůz, který jste si pořádně neužili.

Nezdá se, že by z tohoto dilematu existovala nekompromisní cesta ven, jeden Američan ji ale objevil. A je stejně funkční jako bláznivá. Hlavním aktérem je v ní BMW M5, ovšem ne to současné, které znamená standardně dodávaný pohon všech kol, přeplňovaný motor, automatickou převodovku a kopu elektronických systémů. Jde o auto zcela odlišného charakteru, než jakým se ještě nedávno chlubili jeho předchůdci. Všechny moderní prvky napomáhají tomu, aby řidič vůbec byl schopen využít potenciálu vozu, současně mu ale berou část přímé kontroly a z ní pramenící emoce.

Ještě na přelomu tisíciletí to bylo jinak. Tehdy to byla osoba za volantem, která svými pokyny určovala, co se bude a nebude dít. Řidič tehdy kočíroval atmosféricky plněný osmiválec spojený přes šestistupňovou manuální převodovku se zadní hnanou nápravou. Parádní představa ryze řidičského supersedanu vzala za své v roce 2003, kdy skončila produkce M5 řady E39 a právě o ní je dnes řeč.

Legendární BMW, o jehož schopnostech bylo napsáno mnohé, jednoznačně patří k milníkům značky. Vůz byl poháněn pětilitrovým osmiválcem S62, který přímo žadonil o vysoké otáčky. U červeného pole výkon dosahoval 294 kW (400 koní) a 500 Nm, na přelom milénia výjimečné hodnoty. A co víc, využití všech kobyl nebránilo mnoho elektronických zařízení, standardně dodávaná stabilizace šla jednoduše vypnout. Automatická převodovka vůbec nebyla v nabídce a po stisknutí tlačítka Sport se začaly dít věci.

Zpět na zem, tedy konkrétně do USA. Na aukci v Pebble Beach 2018 bylo tento víkend vydraženo BMW M5 E39 nájezdem 703 kilometrů, které v dnešní nabídce znamenalo naprostou raritu. Šlo o vůz z roku 2002 - od té doby nemalá část kusů jistě už přestala existovat a ty zbylé jsou nezřídka na cestě stejným směrem. Není tedy divu, že firma Gooding & Company tipovala výslednou prodejní až na 180 000 amerických dolarů, tedy asi 4 miliony Kč. A mnoho se nemýlila. Auto se nakonec prodalo za 176 000 dolarů, tedy více jak 3,9 milionu Kč.

Je prakticky nové, na stříbrné metalíze Titanium Silver nejsou žádné stopy používání, čtveřice výfukových koncovek se leskne i zevnitř. Interiér s černou kůží Black Nappa a dřevěným obložením je absolutní vrchol, krásný volant, řadicí páka a tři pedály, každý milimetr útulné kabiny září novotou.

Kdyby jej někdo koupil, zavřel do garáže a po 16 letech prodal, přidal by se k řadě lidí, kteří dříve udělali totéž. Mohli bychom na jednu stranu obdivovat schopnost majitele odhadnout, že zavřením tohoto auta do garáže jednou vydělá slušné peníze, na tu druhou jej ale „peskovat”, že promarnil příležitost jezdit s tak skvělým vozem v době, kdy představoval jeden z vrcholů světové automobilové produkce. Vtip ale je v tom, že majitel měl v tomto případě obojí.

Tato M5 byla prodána jako nová hned v roce 2002 dealerem v San Diegu, u kterého si ji převzal jistý Glen Konkle. Dnes starší pán, který je stále obdivovatelem mnichovské automobilky, si tehdy koupil dva stejné supersedany, jeden na denní použití a druhý na ozdobu. Možná vědomě, možná nevědomě tak zvolil nevídanou cestu, jak na autě současně vydělat a jezdit s ním - toho prvního si užil a za jistě nenulovou cenu jej prodal, toho druhé se zbavil dnes.

Jako nová startovala M5 E39 v USA v roce 2002 na 69 900 USD (dnes 1,55 milionu Kč), takže ta nikdy pořádně nejetá - i kdyby si řádně připlatil za výbavu navíc - se nyní prodala za více jak dvojnásobek své původní hodnoty. Takže její majitel v ní měl jak skvělé auto na ježdění, tak výnosnou investici. A pak si z někoho dělejte legraci, že si kupuje několik stejných věcí naráz...

Zdroj: Gooding & Company

Mirek Mazal