Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Měl to být vůz, který motorizuje i ty nejzapadlejší kouty světa, nakonec ale po celou dobu své existence jen paběrkoval. Teď svou pouť životem končí bez nástupce.

Projekt Nano se zpočátku jevil jako trefa do černého. Indický konglomerát Tata Motors vyrukoval s vozem, kterýměl odlákat zákazníky od motocyklů, mopedů či skútrů, a to zejména díky neskutečně nízké ceně. Automobilka totiž zredukovala použití oceli a přes palubu hodila naprosto vše, co nebylo nutné k řízení, tedy třeba i zpětné zrcátko na straně spolujezdce nebo víčko palivové nádrže. Díky tomu Nano ve své domovině v roce 2008 odstartovalo na sumě 100 tisíc rupií (cca 32 100 Kč) a stalo se bezpečně nejlevnějším autem světa.

Již pohled na tuto částku dokazuje, že automobilce Tata se povedl opravdový technologický zázrak. I proto Indové doufali, že se jim ročně povede prodávat 250 tisíc exemplářů. Nicméně na daný úspěch nikdy nedosáhli, rekordem bylo 74 527 registrací z finančního roku 2011 až 2012. Od té doby šly ale prodeje rapidně dolů, ve finančním roce 2016 až 2017 si tak zákazníky našlo již jen 7 591 vozů.

Nepřekvapí proto, že Tata Motors už od roku 2012 přiznává problémy, které jsou s nejlevnějším vozem na světě spojeny. Ty ostatně provází Nano již od úplného počátku, původně se totiž tento model měl vyrábět v Singuru. Proti výstavbě nové továrny se ale vzbouřili zemědělci, jejichž půda kvůli tomu byla zabrána. To vše způsobilo průtahy, produkce navíc nakonec zamířila jinam.

Postupem času navíc začalo docházet k růstu cen materiálu, zejména pak oceli - byť na jejím použití se velmi šetřilo. V důsledku těchto okolností cena modelu Nano vyšplhala loni na více než dvojnásobek původní částky. I tak však Tata na každém exempláři prodělávala a ponechávala jej v nabídce jen z ryzí nostalgie. Vše má ale své meze, a ty indické skončily v květnu.

Zatímco tedy loni v červnu bylo vyrobeno 275 exemplářů, letos během šestého měsíce vznikl pouze jediný - ten definitivně poslední. Poté se ovšem montážní linka definitivně uzavřela, respektive již počítá s jinými vozy. Může se zdát skoro nepochopitelným, že se z tak levného auta stal takový propadák, má to ale své logické, byť poněkud paradoxní důvody.

Důvodem smutného konce Nana je především to, co mělo být u nejlevnějšího auta světa hlavním kladem, tedy jeho cena. Ta jednak ovlivnila trh s novými i ojetými vozy, které se rázem staly zajímavější koupí. Ihned po příchodu Nana na trh ceny napříč celým spektrem klesly o 25 až 30 procent, třeba Suzuki ihned po slavnostním debutu konkurence snížilo cenu modelu Maruti 800 o 20 procent. Ač šlo přitom o více než o 50 procent dražšího soupeře, žádán byl daleko více.

Nebyla to ovšem větší kabina nebo méně hlučnější a výkonnější motor Maruti 800, co modelu Nano zasadilo smrtelný úder, ale spíše předsudky. Auto je totiž stále považováno za symbol společenského postavení. A pokud je titulováno jako nejlevnější na světě, je v podstatě spojováno s chudobou. A tou se veřejně chvástat logicky nehodlají ani lidé, kteří v ní reálně žijí.

Nano tedy dojelo na skutečnost, že lidé v případě automobilů povětšinou neuvažují až tak moc hlavou, ale spíše jdou za hlasem svého srdce. To je k hatchbacku Tata Motors dosud příliš netáhlo, v příštích letech ale můžeme počítat spíše s opakem. Právě skutečnost, že se Nano stalo milníkem v automobilové historii a nikdy se jej neprodávalo moc, by z něj mohla učinit kult, který ceny ojetin vyžene i nad úroveň částek, za které byly stejné vozy prodávaný jako nové...

Petr Prokopec