Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V posledních týdnech se zdálo, že Němci ze svých dosavadních snah o potírání dieselů polevují. Tamní vláda má ale nyní na stole návrhy na zlepšení ovzduší, které mají hlavu a patu, jdou ale i proti benzinovým vozům.

V posledních měsících se v Německu rozhořel lítý boj proti autům se spalovacími motory. V zemi jsou totiž na řadě míst překračovány emisní limity, za čímž dle aktivistů a některých politiků stojí především postarší dieselová auta. Část měst jim tak vystavila stopku nebo se k tomu chystá či alespoň chystala. Aktuálně není jisté, zda nová omezení nakonec vejdou v platnost, neboť kontrolní měření neprokazují přínos sporného kroku a nutnost opouštět hlavní tahy řidiči starších aut vede ke zhoršení ovzduší v rezidenčních oblastech.

I proto se německá vláda rozhodla, že zkusí přistoupit k celé věci poněkud jinak. Na sklonku ledna proto oslovila Leopoldinu, národní akademii věd, se žádostí o pomoc. Té se jí skutečně i dostalo, motoristé ale budou tento krok vnímat jako cestu ke zlepšení jen stěží. Z dosavadních návrhů totiž vyplývá, že provoz aut se spalovacím motorem extrémně zdraží. A je jedno, do jaké emisní skupiny bude spadat - postačí, má pohon na benzin či diesel.

Zajímavé je, že se skupina 20 profesorů z 12 různých oborů odmítla svézt na vlně hysterického populismu. Právě naopak byly veškeré teorie aktivistů smeteny ze stolu jako neopodstatněné, neboť znečištění ovzduší rozhodně není takovým zdravotním rizikem, jak bylo hlavně v posledních měsících uváděno. V případě žen má mít na kontě zhruba 2 procenta předčasných úmrtí, v případě mužů 3 procenta. Na stupnici 84 rizikových faktorů se pak umístilo na 8., respektive 10. místě.

Vědci tedy přiznávají, že daleko rizikovější než automobilová doprava je třeba kouření, špatná životospráva, obezita nebo vysoký tlak. Nicméně i tak rozhodně hlasují pro jistá omezení individuální automobilové dopravy. Toho však nechtějí docílit zákazy, neboť uznávají, že moderní automobily jsou výrazně čistější než ty z dob, kdy environmentalismus byl ještě v plenkách. Navíc připouští, že vývoj jde neustále kupředu a proto jednotky budou čistější i přirozenou cestou.

K čemu by ovšem dle jejich návrhu mělo dojít, to je výraznější zdanění paliv. Dále jsou navrhovány poplatky za vjezd do center, které kupříkladu již fungují v Londýně. Zvýhodnění by se souběžně s tím dočkaly elektromobily. Ty sice také produkují pevné částice, jež pro organizmus výrazně horší než zpopularizované emise NOx, ovšem v menší míře než v případě aut se spalovací jednotkou. Hlavním zdrojem jsou u nich brzdy, jenže ty se kvůli rekuperaci kinetické energie používají málo.

Pokud německá vláda na tyto rady přistoupí a skutečně spalovací motory zatíží dalším zdaněním a u elektromobilů zvýší pobídky, pak by v roce 2030 mohlo jejich zastoupení činit až 50 procent. Dieselové vozy v daný moment mají být již jen na 6 procentech, neboť od nich ustupují i sami výrobci. Expertní skupina navíc ani nedoporučuje retrospektivní modifikaci hardwaru, neboť taková činnost by věci spíše zhoršila.

Takový názor je překvapivý, ovšem vcelku logický. Podle vědců by nové anti-emisní systémy sice zredukovaly množství NOx, ovšem zároveň by se kvůli nim zvýšila spotřeba paliva, a to by pro změnu vedlo k vyšší produkci CO2. Kromě toho samotné systémy mají přínos jen v krátkodobém horizontu, nikoliv v tom dlouhodobém. Stejný efekt by tak měla pouhá úprava řídicí jednotky, jež by navíc motoristy vyšla daleko levněji.

Skupina profesorů pak má negativní názor i na omezování rychlosti ve městech, zvláště tam, kde to není nezbytně nutné. Automobily totiž dosahují nejnižší produkce emisí CO2 při tempu 60 km/h, v případě emisí NOx je pak výrazný pokles po překročení třicítky. Pokud tedy politici navrhují omezování rychlosti dopravy, je jejich krok značně kontraproduktivní. V takovém případě se totiž podmínky k životu v daných oblastech jen zhorší. V neposlední řadě je pak navrhováno zatraktivnění veřejné dopravy, a to jak autobusové, tak i kolejové.

Tím návrhy víceméně končí a je nyní na německé vládě, zda a co z toho využije. Vyšší zdanění paliv však chtěla již loni prosadit třeba Francie, právě tento krok však vedl k mnoha demonstracím tzv. žlutých vest. Země je tak nyní v naprostém chaosu, nefunguje většina poškozených radarů a prezident Emmanuel Macron si užívá historicky vůbec nejnižší obliby. Tudy tedy cesta zjevně nevede.

Na druhou stranu, pro Němce nejsou stávky a demonstrace národním sportem jako pro Francouze. Je tedy možné, že by podobný krok proběhl hladčeji. Individuální mobilita by se tím stala pro řadu lidí neúměrně drahou a její odpůrci by měli přesně to, co si dnes přejí.

Petr Prokopec