Autoforum

zvětšit fotografii /

Ještě loni se zdálo, že Němci nevyřeší „dieselovou otázku” jinak než tím, že s nimi nadobro skoncují. Podle toho začal vypadat trh s ojetými auty, nyní zažívá překvapivý obrat.

Letošní rok lze bezpochyby nazvat dieselovým, alespoň z pohledu Evropana. Nikoliv však proto, že by došlo k razantnímu růstu zájmu o naftové motory, který by ty benzinové či jakékoli jiné poslal na okraj zájmu. Děje se pravý opak, a to hlavně kvůli zákazům vjezdu dieselů, které začínají postihovat jedno německé město za druhým.

K zažehnutí naftové apokalypsy stačilo zakázat vjezd starších dieselových aut ve dvou hamburských ulicích. V obavách z dalšího vývoje se pak lidé začali houfně zbavovat vozů, které plní nanejvýše emisní normu Euro 4 či Euro 5. Důvod netřeba dlouho hledat, od příštího roku taková auta nebudou moci ani do Stuttgartu či Frankfurtu. A dle nejnovějšího rozhodnutí ani do Kolína a Bonnu.

Těmito kroky přitom Němci chtějí vyřešit znečištění ovzduší, neboť limity emisí NOx dalece překračují povolené limity. Za nárůstem smogu přitom naši západní sousedé vidí právě diesely, jejichž podíl se výrazně zmenšil i v rámci registrací nových aut. A to přesto, že takové vozy již plní emisní normy Euro 6c či Euro 6d-TEMP, v jejichž případě prozatím vůbec nic nehrozí. Je ale samozřejmě otázkou, jak tomu bude v následujících letech, neboť dosavadní přístup naši západních sousedů začínal připomínat někdejší nesmyslné hony na čarodějnice.

Z tohoto úvodu by se přitom mohlo zdát, že ojeté diesely si v Německu již ani neškrtnou. Jenže překvapivě tomu tak není. Aktuálně se totiž zdá, že tato auta přišla pouze o tu klientelu, které je vlastně úplně jedno, jakou značku či pohon používá - důležitá je pro ni pouze ničím neomezená mobilita. Nicméně tvrdé jádro příznivců dieselů tu zůstává. A co je podstatnější, nikterak se nemenší, ba právě naopak - lidí, kteří jsou ochotni se zbavit staršího vozu, je totiž letos daleko méně než loni.

S touto statistikou přišel web Mobile.de, který nemusíme dlouze představovat. V nové tiskové zprávě uvádí, že zatímco loni touto dobou bylo na německé k dispozici 850 tisíc starých dieselů, nyní jich je v nabídce jen 700 tisíc. To samo o sobě ještě nemusí o ničem vypovídat, nicméně další statistiky oblibu dieselů u skalního jádra motoristů jen potvrzují. Starší vozy totiž v průměru čekají na nového majitele zhruba dva měsíce, tedy stejnou dobu jako loni, kdy ještě žádný zákaz vjezdu neplatil. Omezená nabídka a rychlá obrátkovost pak logicky tlačí ceny znovu nahoru.

Paradoxem je, že nejkratší doba potřebná k prodeji ojetého dieselu je spojována s Berlínem, tedy s jedním z měst, kde už jsou zákazy vjezdu od příštího roku v plánu. Na nalezení nového majitele je totiž třeba jen 51 dní, a to přesto, že většina inzerátů zmiňuje ty nejstarší pohonné jednotky plnící nanejvýš normu Euro 4. Jejich průměrný nájezd přitom činí 86 tisíc kilometrů, průměrná cena se pak pohybuje okolo 20 300 Eur (cca 528 200 Kč).

V rámci celého Německa pak průměrná cena ojetých dieselů činí 22 tisíc Eur (572 400 Kč), zatímco stáří klesá na čtyři roky a čtyři měsíce. V takovém Sasku jsou ovšem nejčastěji prodávány diesely tříleté, tedy takové, které již plní novější normy Euro 5 či Euro 6, Logicky jsou tedy dražší, pročež jejich prodej zabere o 20 dnů déle než v rámci národního průměru (61 dní). Nejlevněji - tedy za 19 000 Eur (494 300 Kč) - lze pak diesely pořídit v Sársku.

Je tedy možné, že to s rychlým koncem dieselů (přinejmenším v Německu) nebude tak žhavé, jak se zprvu zdálo. Rychlý pokles cen byl dán jen přemírou nabídky ojetých aut lidí, kteří se báli budoucích zákazů a dalšího poklesu hodnoty. Nízké ceny ale znovu přilákaly na trh ty, kteří o naftové vozy stále stojí, třebaže svou roli jistě sehrál i export do okolních zemí, Českou republiku nevyjímaje.

Je paradox, že nejrychleji mění diesely své majitele v Berlíně, tedy v jednom z měst, která už jim najisto vystaví stopku jako Hamburk. V případě německé metropole se tak stane v roce 2019

Zdroj: Mobile.de

Petr Prokopec