Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

EU jde tvrdě po osobních vozech, které překračují limity NOx v řádu desítek mg na kilometr, kamiony produkující až 10 tisíc mg jí však unikají. Přitom přímo jejich majitelé podvádí.

Osobní automobily se v poslední době staly veřejným nepřítelem číslo jedna. Aktivisté i úřady si vzaly na mušku hlavně starší diesely, jimž vytýkají přílišné emise NOx. Sítem Evropské unie navíc zakrátko neproniknou ani poměrně nové vozy, neboť za škodlivé jsou považovány už i pohonné jednotky plnící normu Euro 6, která je platná od roku 2014. Ta přitom v rámci povolených limitů NOx počítá se stejnými čísly jako Euro 6d, jež vejde v platnost až od příštího, respektive přespříštího roku - v případě benzinových motorů to je 68 miligramů na kilometr, v případě dieselových pak 80 mg NOx/km.

Takové jsou papírové limity, realita je však věc o trochu jiná, neboť auta normy plní pouze v laboratořích a nikoliv v reálném světě. Proto Evropská unie zakročila, přičemž nedošlo na zpřísnění limitů, ale na úpravu metodiky měření, která by měla zaručit, že kauza Dieselgate se již nebude opakovat. Zajímavé ovšem je, že EU tlačí hlavně na osobní auta, která bychom mohli přirovnat ke kapce v moři. Daleko větším nebezpečím jsou nákladní auta, jejichž existence Bruselu jakoby unikala.

O trochu dále ovšem zašli Němci, kteří se právě na náklaďáky nejnověji zaměřili. A zjistili, že dochází k manipulacím se systémy katalytické redukce. Jelikož totéž zjistila v březnu letošního roku také španělská policie, jistě nejde o náhodu či lokální záležitost. Nejpodstatnější je ovšem ta skutečnost, že k obcházení pravidel dochází ve velkém.

Policie ve spolupráci s univerzitou z Heidelbergu totiž při zásahu zjistila, že ze stovky náklaďáků certifikovaných na normu Euro 6 jich hned 16 překračovalo povolené hodnoty NOx právě kvůli zmíněným manipulacím. Toto zjištění plně koresponduje s onou španělskou prověrkou, dle které nadlimitní emise produkovalo 15 procent všech nákladních vozů. Nejhůře jsou na tom dle zjištění Němců vozy z Polska, kterých prověřili třiatřicet. Sedm z nich, tedy přes jednadvacet procent, ovšem rozhodně není možné považovat čisté. Emise NOx v jejich případě snadno mohou dosahovat až 9 539 miligramů na kilometr (!), což představuje trojnásobek povoleného množství.

Při běžné kontrole přitom neexistuje způsob, jak obcházení zákona ověřit, neboť všechny přístroje se tváří jako plně funkční. Dle Auto Bildu jejich majitelé, tedy spediční firmy, používají elektroniku, která ošálí senzory. Dané přístroje jsou sice v Evropské unii zakázány, nicméně místní firmy je mohou bez problémů nakoupit přes internet od čínských výrobců.

Elektronika pak ovlivňuje řídicí systém selektivní katalytické redukce, který kupříkladu nasimuluje, že teplota klesla na -21 stupňů, ačkoliv venku panují tropy. Z toho důvodu dojde k pozastavení vstřikování roztoku močoviny AdBlue, neboť ten by mohl zmrznout a techniku tak zničit. Je přitom nutné dodat, že toto odstavení je plně v legálních mezích, ovšem jen když je skutečně 21 pod nulou.

Ze strany spedičních firem pochopitelně nejde o ochranu hnacího ústrojí, nýbrž o snahu ušetřit na úkor životního prostředí. Dle odhadů se totiž pomocí čínské elektroniky za zhruba 500 korun dá ročně na provozu jednoho kamionu ušetřit až 25 tisíc korun, neboť AdBlue není zadarmo. Pokud se tedy v tu chvíli bavíme o firmě s pěti stovkami náklaďáků, rázem tu máme 12,5 milionu korun úspory. To jsou opravdu velké peníze, zvláště když na podvod skoro nelze přijít.

Pokud tedy Evropská unie touží po regulacích, jak nám ostatně neustále dokazuje, pak zde má očividně prostor, kde se může realizovat. A tresty za pochybení by měly být přísné. Pokud je tak velkým problémem pár miligramů nad stanovený limit u osobních aut, pak kvůli téměř deseti gramům na kilometr u kamionů by EU mohla pomalu obnovit činnost katů...

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec