Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Auta stále více připomínají počítače na kolech. Ford GT v tomto ohledu nejde proti proudu, naopak - počítačů má ve svých útrobách hned pětadvacet.

Moderní auta mají spoustu různých senzorů, tím spíš, pokud se v promo-materiálech dočtete o věcech, jako je „ESP, které každou druhou milisekundu upravují nastavení auta, aby byl zajištěn co nejrychlejší průjezd zatáčkou”. Senzory všech těchto systémů různými způsoby sbírají data, aby byly následně zpracována a vy jste jako řidiči dostali to nejlepší, co zrovna chcete - ať to je nejrychlejší průjezd zatáčkou, co nejjemnější přejezd nerovnosti nebo cokoli podobného.

Ford se pochlubil s tím, jak je to u nového GT. Jeho čidla prý hlídají i věci jako pozici pedálů - pochopitelně, aby bylo známo, co a jak intenzivně chce řidič dělat - a vlhkost okolního vzduchu. A jistě také věci jako natočení volantu, intenzitu a směr příčného i podélné zrychlení a spousty dalších věcí.

Celkově je na palubě 25 výpočetních systémů, které používají kód o 10 milionech řádků počítačového kódu. To je prý více než ve stíhačce Lockeed Martin F-35 Lightning II a automobil každou vteřinu umí zpracovat 300 MB dat. Za jednu hodinu jízdy nasbírá Ford GT prý zhruba 100 GB dat.

Není to překlep, čtete správně, sto gigabytů. „Sofistikované výpočetní systémy Fordu GT fungují ruku v ruce se závodním jádrem vozu, aby vylepšily výkony, a také zlepšují všestrannost vozidla,” říká Dave Pericak, globální šéf Ford Performance. „Konstantním monitorováním vstupů a okolí auta a upravováním nastavení vozu zůstává Ford GT stabilní v 29 i 290 km/h,” dodává.

Pochopitelně, teorie je jedna věc a praxe druhá, jak pravil nedávno i sám Walter Röhrl, o rychlosti auta už dnes řidič až tak nerozhoduje. Pochopitelně, je to on, kdo musí vozu dávat ty správné impulsy, stejně pochopitelně jsou to ale podobné systémy vozu, které je musí správně vyhodnotit, aby „vykouzlily” optimální vykonání oněch příkazů. Může se nám to nelíbit, ale taková je doba. Ve výsledku činí auta rychlejšími, přestože je stále snazší je ovládat. A za to bychom se zlobit nemuseli, tedy alespoň do chvíle, než ve svém „úsudku” začnou dělat chyby, kterých by se člověk nedopustil...

Marek Bednář