Autoforum

/

Foto: Michael Dalder, Reuters

BMW po rozpačitých výsledcích z minulých let potřebuje změnu, musí se rozhodnout, jestli zkusí štěstí s elektromobily, nebo bez nich. Nový šéf ale bude raději dál kráčet na hraně propasti.

Před několika málo dny BMW oznámilo změny na postu nejvyšším. Harald Krüger k 15. srpnu jako šéf mnichovské automobilky končí, přičemž o den později jeho místo zaujme Oliver Zipse. Ten je se značkou spjat po celou svou profesionální kariéru, což sice odkazuje na jeho nebývalou loajalitu, nicméně zároveň můžeme jen stěží počítat s tím, že by Zipse vnesl do Mnichova závan svěžího větru. To ostatně nový šéf prokázal již v prvním projevu po ohlášení jeho budoucího jmenování.

Ještě než se dostaneme dále, musíme zamířit trochu zpátky do minulosti. Konkrétně do roku 2013, kdy Krüger přebíral automobilku po Norbertu Reithoferovi. V té době bylo BMW ekonomicky na vrcholu, neboť mu prodejně dlouhodobě nestačil ani Mercedes-Benz, ani Audi. Navíc šlo o prvního masového výrobce, který začal vyrábět karbonová vozidla. A model i3 se stal jedním z prvních moderních sériových elektromobilů.

Stačilo však šest let pod Krügerovou nadvládou a BMW může na tyto časy jen vzpomínat. Dosluhující šéf se po celou svou kariéru nedokázal rozhodnout, zda bude bránit BMW jako výrobce klasicky střižených aut, nebo naopak skočí do elektrického věku rovnýma nohama. Nezvolil pořádně nic a podle toho to dopadlo. Prodeje elektrifikovaných modelů se výrazně propadly (hlavně v USA), nové se nechystají a zbytek nabídky ztrácí na výjimečnosti.

Co tedy BMW v této chvíli rozhodně potřebuje, to je silný šéf, který zavelí, jakým směrem bude firma dále kráčet. Tím se Zipse být nezdá, alespoň ne podle jeho prvních slov. V továrně v Oxfordu přednesl zhruba 40minutový projev, jehož zhruba polovina byla věnována tomu, proč mnichovská automobilka nemá následovat Volkswagen a další výrobce ve vývoji a výrobě separátní platformy určené vozům s alternativním pohonem. Místo toho bude pro Mnichov nadále prioritou dělat elektromobily s pomocí architektury konvenčních vozů.

Přesně tentýž názor zastával i Krüger a nebylo to dobře ani pro firmu a ve výsledku ani pro něj. Je třeba si uvědomit, že aby elektromobily alespoň trochu fungovaly, je třeba přistupovat k jejich konstrukci specifickým způsobem. S tím si tradiční platformy moc nerozumí, je třeba brát ohled na potřeby umístění akumulátorů, odlišnou pozici motorů a absenci mnohých dílů typu kardan. Něco takového BMW při sázce na jednu platformu pro všechny nemůže udělat a jeho vozy budou nutně dílem kompromisu.

S něčím takovým se prorazit opravdu nedá, zvláště když mnichovská automobilka musí jít jak proti Tesle či Audi, tedy značkám, které specifickou platformu pro elektrické vozy mají. Že BMW bez ní nemá šanci, dokazuje již pohled na Mini Cooper SE, tedy elektrickou verzi, která vychází z regulérního provedení. S bateriemi o mizerné kapacitě 32,6 kWh zvládne urazit jen 270 km, navíc dle nereálného cyklu NEDC.

Samozřejmě, nikdo nemá křišťálovou kouli a sázka na jakékoli řešení se může rychle nevyplatit. Přesto BMW potřebuje někoho, kdo se rozhodne, jestli se vší vážností kráčet směrem k elektřině, nebo ji v tuto chvíli nechat ladem a počkat si, kam povede další vývoj. V tuto chvíli je opravdu těžké říci, co se bude dít, vsadit na jedno z výše zmíněného ale představuje přibližně 50% šanci na úspěch. Dělat tak trochu obojí je zaručenou cestou k neúspěchu, jak už ostatně naznačila uplynulá léta.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec