Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Před více než rokem došlo v Berlíně na zavedení zón s maximální rychlostí 30 km/h. Cílem bylo zlepšit kvalitu ovzduší, první výsledky měření dopadů ale ukazují, že se to nestalo.

Prakticky celý rok 2018 se v případě Německa nesl ve znamení zákazů vjezdu starších dieselových vozů do center měst. Loni tyto už nebyly tak horečnaté, nicméně i tak se naši sousedé snažili bojovat proti klimatickým změnám docela vehementněji. Na některých místech proto lokální politici nezůstali pouze u oněch zákazů, ale zredukovali také rychlost, jakou se motoristé mohou po daných metropolích pohybovat. Typickým takovým příkladem je Berlín, kde byly zavedeny zóny umožňující jízdu rychlostí maximálně 30 km/h.

Nová omezení byla zavedena na konci roku 2018 a nyní tu máme první výsledky, které ukazují jejich dopad. A právě podle nich jsou i tyto snahy jsou v nejlepším případě k ničemu. Kompletní data budou známa až v březnu, německý autoklub ADAC ale zveřejnil výsledky měření v Leipziger Straße, podle nichž nedošlo prakticky k žádné změně.

To je docela tristní, uvážíme-li, že povolená rychlost tam byla snížena téměř na polovinu a v mezičase došlo k alespoň částečné modernizaci vozového parku, která přivedla do hry novější vozidla. Stav by tedy měl být lepší zcela jednoznačně, jenže není, spíše se vzhledem k novějším autům v provozu jeví celé opatření jako kontraproduktivní.

Na důvody poukazují vědci z národní akademie Leopoldina. Ti zmiňují, že třicítkové zóny jsou v rámci ochrany klimatu kontraproduktivní proto, že moderní vozy produkují nejméně škodlivin při rychlostech okolo 60 km/h. Ve chvíli, kdy jedou polovičním tempem, jsou jejich emise naopak vyšší. V případě nejvíce sledovaných emisí NOx pak platí, že u moderních dieselových aut na jejich redukci právě až po překročení rychlosti 30 km/h.

Tato data jsou ovšem v přímém rozporu s požadavky aktivistů, kteří zavádění třicítkových zón prosazují nikoliv s ohledem na zvýšení bezpečnosti chodců, nýbrž právě z klimatických důvodů. Jsou to tedy především oni, kdo životnímu prostředí nakonec škodí. Potvrdil i to i test magazínu Auto Motor und Sport, který byl proveden v roce 2017 a na jehož základě bylo zjištěno, že spalovací motory při pomalém tempu mají horší efektivitu než při vyšším. Narůstá tedy jejich spotřeba i emise.

Suma sumárum zde tak máme jasný důkaz, kterak politické snahy zavděčit se zejména aktivistickým spolkům nevedou k ničemu dobrému. Vědecké závěry jsou ignorovány, aby postupně mohlo dojít k ještě většímu utahování šroubů. Vůbec bychom se totiž nedivili, kdyby němečtí politici zakrátko rozhodli, že když ke zlepšení ovzduší nestačil ani zákaz starších aut, ani snížení tempa těch novějších, bude zapotřebí dalších zákazů, aby se pozitivní efekt konečně dostavil.

Zdroj: ADAC

Petr Prokopec