Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nenechte se mýlit, neuniklo nám, že náklady na takovou dopravu někdo musí zaplatit. To ale platí i dnes a je otázkou, zda má smysl odrazovat uživatele beztak virtuálními cenami.

Nemá smysl diskutovat o tom, že nám je nejbližší cestování vlastním autem. Pokud ale přijde řeč na alternativy, hromadná doprava je jednou z prvních na ráně - autobus, vlak či jiný podobný dopravní prostředek je také možností, jak se v rozumném čase dostat ještě vcelku pohodlně z bodu A do bodu B.

Hromadná doprava se někdy tváří jako ryze soukromá záležitost, reálně tomu tak ale v Evropě je jen velmi zřídka. Buď jde o službu přímo zřizovanou a provozovanou městem, nebo rozličně dotované alternativy provozované soukromými přepravci. Z toho vyplývá i jedna podstatná skutečnost - ceny, které za tyto služby platíme, nejsou reálné. Přesněji řečeno nejsou úplné.

Na hypotetickém případě si můžeme říci, že třeba jízdenka na autobus z Dolní Lhoty do Horní Lhoty by musela stát 100 Kč, aby se přepravci provoz takové služby vyplatil. Zastupitelstva obou Lhot ale došla k závěru, že více než 20 Kč by lhotští nedali, a tak se rozhodnou, že přepravu zadotují 80 Kč na jednoho člověka a jednu jízdu. Část obyvatel těchto obcí tak autobusem vesele jezdí (možná ne až tak vesele, někteří ještě budou láteřit, jak je dnes draho) a oni sami včetně všech ostatních obyvatel obou obcí platí bokem dalších 80 korun. Říkáme to s nadsázkou, skutečná praxe není až tak odlišná - v České republice se podpora na jednoho přepraveného v hromadné dopravě pohybuje v řádu desítek korun, na železnici dokonce atakuje hranici 100 Kč na osobu.

Tento stav vás asi nepřekvapí, v Evropě je v podstatě normou. Sami bychom byli raději, kdyby tyto služby nebyly dotované vůbec a buď by za reálně reálné ceny byly schopny přežít, nebo nikoli, jenže to je utopie. Jako druhá možnost se pak nabízí cesta, kterou se nyní vydávají v Lucembursku. Tam jako v první zemi Evropy i světa zavedou hromadnou dopravu zcela zdarma.

Lucemburčané přišli na to, že hrát si na cenu jízdenky třeba 1 euro nemá smysl, když se bokem musí připlácet další tři. Prozatím v hlavním městě tak s platností od 1. července 2019 zavedli veškerou autobusovou, tramvajovou i vlakovou veřejnou dopravu zdarma, neboť hrazené jízdné na celkových nákladech na její provoz nehraje zase tak velkou roli a občany přesto od používání odrazuje. Tento stav dosud platil pro lidi mladší 20 let, od příštího léta bude doprava bez poplatku k dispozici pro všechny.

Smyslem je pochopitelně ulehčit dopravě i eliminovat část znečištění. Hlavní město má 114 tisíc obyvatel, což není mnoho, každý den do něj ale dojíždí na 400 tisíc lidí z okolních měst i zemí. To znamená mnoho dopravních problémů a přesunutí části populace do hromadných prostředků by mělo ulehčit přírodě i dopravním zácpám. Nejsme příznivci společného posezení za oknem autobusu, ale tento model nám dává smysl - hromadnou dopravu nakonec stejně platíme všichni z daní, tak proč fiktivním jízdným vytvářet bariéru pro ochotu jej užívat? Hrát si tu na trh, který byl dotacemi dávno zničen, nemá valný smysl.

Uvidíme, s jakou reakcí se novinka setká. Pochopitelně může dojít i k tomu, že pro bohaté Lucemburčany nebude ani nulová cena představovat podstatnou motivaci hromadnou dopravu používat, takže eliminace jízdného jen zhorší hospodaření celého systému. Sami si to ale nemyslíme a vzhledem k tomu, kolik provozovatele stojí správa samotného vybírání jízdného (jednorázové jízdenky, síťovky, revizoři, řešení pokut - to je spousta aparátu), se snadno může stát, že úplně „zadarmo” bude systém efektivnější, než si nyní kdo dokáže představit.

Pokud už nemůže na tomto trhu fungovat standardní tržní prostředí, přijde nám takové řešení skoro lepší než složitá správa beztak nereálného jízdného třeba v Praze

Zdroj: The Guardian

Mirek Mazal