Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Rozpínavé tendence mocného ruského prezidenta pokračují. Po faktickém propojení Krymu s Ruskem chystá něco velmi podobného na druhé straně země.

Vladimir Putin pokračuje v posilování pozice Ruska coby světové velmoci. Vládce federace před jedenácti lety okusil blažený pocit vítězství při invazi do Gruzie, od té doby je troufalost malého muže v čele velké země stále větší. Zejména v posledních letech jsou patrné jeho snahy o rozšiřování geografických hranic země. Po účasti vojáků na ukrajinské krizi se ruské jednotky objevily také na Krymu, který nakonec i obsadily. Anexe území nedávno vyvrcholila otevřením mostu, jehož stavbu Putin osobně režíroval.

Kontroverzní převzetí Krymu způsobilo hospodářské embargo ze strany Západu, Putin si z něj ale mnoho nedělá a chystá další podobný krok. V jeho hledáčku se nyní objel Sachalin, podlouhlý ostrov v severním Pacifiku severně od Japonska. Od druhé světové války je celý ostrov s šířkou maximálně 160 kilometrů součástí Sachalinské oblasti. Na území žije většina Korejců, kteří se váhavě rozmýšlejí, zda se nezačnou identifikovat jako etničtí Rusové - tím by dali Putinovi další záminku, že se má o tuto oblast zajímat.

Jižní oblast ostrova až do roku 1945 patřila Japonsku, na konci války však Sověti obsadili celý ostrov a spolu s ním zabrali i japonské Kurilské ostrovy. Japonci však na obě území stále vznáší nárok, podle jejich oficiálního stanoviska není o příslušnosti Sachalinu ještě rozhodnuto. Mezi oběma světovými velmocemi v tomto koutu světa nepanuje shoda stvrzená stále chybějící mírovou smlouvou.

Faktické spojení Sachalinu s Ruskem plánoval svého času Josif Stalin. Po dokončení mostu na Krym se Putin k myšlence svého předchůdce vrátil a oprášil dříve zpracované plány na dopravní napojení Sachalinu. Téměř sedmdesát let po první zmínce o možném sjednocení se současný prezident Ruska rozhodl geopolitický tah posunout k vítěznému konci.

Most by měl spolknout investici asi 110 miliard korun. Podle několika zdrojů se dělníci z Krymu plynule přemístí na Sachalin a zopakují si náročný projekt, práci by měla zajišťovat stejná firma. Stavba by měla měřit na délku 7,3 kilometru. Jediným odkazem snažení Stalina je gulag postavený pro lidi pracující na plánovaném propojení, torza započatých staveb a spousta lidských obětí. Počet mrtvých dodnes nikdo nespočítal.

Putin podle vlastních slov počítá s následným zapojením Japonců, kteří by mohli zajistit infrastrukturu mezi Sachalinem a ostrovem Hokkaido - tím by se dalo suchou nohou z Ruska dopravit až do Japonska. Ruský vůdce tímto obhajuje celý plán, snaží se věc prezentovat tak, že spojení vyspělé Asie s chudším východem státu by znamenalo ekonomický přínos pro všechny. Experti ovšem poukazují na psychologický faktor spojování vnějších součástí s pevninou, který stmeluje roztroušené území do kompaktnějšího a většího celku. „Jedná se spíše o geopolitický projekt. Sen, aby byl Sachalin blíže Rusku. Vůbec nejde o to, aby Rusko podpořilo ekonomiku,“ upozorňuje pracovník výzkumu Gaidarova institutu Stěpan Zemcov.

Podle nejnovějších zpráv ruský vladař nařídil ministrům, aby dokončili konkrétní plány na vybudování mostu. Své záměry nastínil během schůzky s guvernérem dotčeného regionu. Studie mají být hotovy letos v prosinci a v případě schválení by most mohl vzniknout během následujících pěti let. Pokud se tak stane, půjde o další pozoruhodnou silniční stavbu, která bude ovšem podobně jako v případě Krymu obestřena jistou hořkostí...

Mirek Mazal