Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Rusko neplatí za zemi, která by se svými občany zacházela v rukavičkách. Jak je ale vidno, i tam na obyčejné lidi myslí víc než u nás - když ceny paliv rostou, snižují jejich zdanění.

Je jedním z velkých producentů ropy a zemního plynu, jako takové ale pochopitelně nemůže být imunní vůči výkyvům cen těchto komodit na světových trzích. I v Rusku tedy pociťují rostoucích ceny paliv - a ne málo. Zvyšují se v průměru o 0,35 haléřů na litr, což možná na první pohled není nic strašného. Nicméně je třeba znát celou pravdu - ceny o oněch 35 haléřů rostou každým týdnem, a to již od konce loňského roku.

Z našeho úhlu pohledu jsou na tom Rusové stále dobře protože třeba v Moskvě se nyní benzin prodává za 46 rublů (cca 16,30 Kč). Nicméně ještě před dvěma měsíci byl pod 42 rubly (14,90 Kč) a průměrná životní úroveň je v Rusku horší než u nás. Většina řidičů říká, že za pohonné hmoty utratí měsíčně pět až deset tisíc rublů (1 770 až 3 540 Kč), což v případě oné vyšší sumy znamená třetinu průměrné mzdy.

Jakékoliv zvýšení cen pohonných hmot je tedy v Rusku nelibě přijímáno, nakonec jako u nás. Tady si ale můžeme leda postesknout nad tím, kolik z ceny benzinu a nafty tvoří daně a jít si po svých, na východě mají podobné nářky kupodivu ohlas. Ruská vláda učinila z našeho pohledu neuvěřitelný krok a s platností od 1. července snížila daňovou zátěž u benzinu o 3 000 rublů (1 060 Kč) na tunu a u dieselu o 2 000 rublů (710 Kč) na tunu. Očekává se přitom, že daný stav bude platit minimálně do konce letošního roku.

Podmínkou pro toto snížení daňové zátěže byl závazek petrolejářských společností, že zmrazí koncové ceny pohonných hmot k 30. květnu. Tak se skutečně i stalo, byť s ohledem na vývoj situace řada firem těsně před tímto datem palivo skokově zdražila. I proto je sice vývoj v posledních týdnech neměnný, mezi stavem ze začátku dubna a konce května však panuje výrazný rozdíl.

Vláda si daný krok pochvaluje, ač přiznává, že znamenat bude výrazné snížení finančních prostředků jdoucích do státního rozpočtu, jež bude třeba nalézt jinde. U nás bohužel vládne státní kase člověk, který by něco takového nepřipustil. Tedy pokud by ony prostředky nezůstaly v některé z jeho „bývalých” firem...

Petr Prokopec