Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I velké dopravní stavby obvykle vznikají v blízkosti existujících uzlů, už kvůli snazší obslužnosti stavby. Rusové na to šli jinak, novou obří dálnici postavili doslova v bažinách.

Nová vysokorychlostní dálnice M-11 mezi Moskvou a Petrohradem byla oficiálně zprovozněna. Formální přestřižení pásky sice proběhlo už před několika týdny, až nyní ale nabylo platnosti rozhodnutí úřadů o povolení provozu po tomto spoji, který by se měl auty zaplnit postupně do konce listopadu.

Kompletní budování důležité tepny stálo 550 miliard rublů (cca 198,7 mld. Kč), na ruské poměry velmi drahý projekt zabral sedm let především kvůli boji s přírodou. Dálnice vznikla od základů mezi bažinami a hlubokými lesy ruského venkova, není náhradou ani doplněním žádného blízkého spoje.

Úsek dlouhý 684 kilometrů umožňuje úlevu dosavadní, jinudy vedoucí spojnici M10. Dojezd z Petrohradu do Moskvy se zkrátí na průměrných 5,5 hodiny, protože místy motoristé mohou využít až osm pruhů s bezpečným křížením na všech sjezdech, respektive výjezdech. Použité prvky bezpečnosti a vysoká propustnost umožňují velkolepé dílo zařadit do nejvyšší kategorie A1.

„Zvláštní pozornost jsme věnovali environmentálním aspektům výstavby,“ uvedl při prezentaci nové dálnice náměstek ministra dopravy. Měl na mysli 63 místních úprav povrchu, 66 nových hydro-botanických stanovišť, zvířecí stezky a ohled na migrační trasy živočichů. Stavbaři museli odhánět volně žijící zvířata jako losy a srnky, prý našli i stopy medvěda.

Začátky opakovaně zbrzdily archeologické objevy, návazné procesy dokonce úplně zastavilo mapování sídliště z období mezi 16. a 19. stoletím. Kromě dávných artefaktů archeologové narazili na ostatky vojáků z druhé světové války. Některým padlým bylo dodatečně uděleno vyznamenání, rodiny se dočkaly nových informací a všem bude vztyčen pamětní pomník za obranu vlasti. Boje o světovou moc na místě zanechaly tisíce kusů nevybuchlé munice ohrožující spojení metropole s Petrohradem.

Zpoplatněná dálnice vede pustinou, proto bylo potřebné logisticky obstarat dodávky stavebních materiálů. I bez dostatečně dimenzovaných přístupových cest kamiony navezly na stavbu přes 13 milionů metrů krychlových písku, 1,8 milionu tun betonu a místy bylo nutné dosypat 4 až 6 metrů odtěžené nestabilní půdy. Zásoby putovaly převážně po zemi po dočasně zhotovených obslužných silnicích.

Výzvou pro projektanty se stala železniční trať vedoucí napříč trasy M-11. Dopravní konflikt vyřešil tunel stavěný bez zásadního omezení vlakové dopravy. Na nové dálnici prozatím bude možno jezdit rychlostí maximálně 110 km/h, připravena je ale na rychlost ještě o 20 km/h vyšší a úřady nejspíše později povolí i tu.

Zdroj: Drom

Mirek Mazal