Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nový výzkum MIT a univerzity v Berkeley je založen na posedávání v kanceláři a parkování v New Yorku. O jeho reflexi reality tak lze pochybovat.

Velmi často se říká, že řízením počítačových simulátorů se můžete velmi dobře připravit na silniční realitu. S tím se dá do značné míry souhlasit, pokud máte k dispozici patřičné vybavení. Stačí se podívat na přípravu pilotů Formule 1, kteří kvůli omezeným dnům testování tráví na simulátorech mnohdy více času než ve skutečném kokpitu. Kolem sebe však mají ohromný ansábl lidí, kteří na jejich činnost dohlížejí a následně ji i vyhodnocují. Navíc užívají sedačku a volant, jež stojí více než průměrné auto, o programu a samotném počítači ani nemluvě.

Pro výzkumný tým složený z lidí z massachusettského technologického institutu (MIT) a univerzity v Berkeley ovšem výše zmíněné očividně není důležité. Pro svou nejnovější práci, která se v několika ohledech zaměřuje i na řidiče, jim totiž postačil volant za 90 dolar; (cca 1 800 Kč), tři roky stará arkáda Need for Speed: Hot Pursuit, obyčejná kancelářská židle a větší monitor. Tedy sestava, která skutečný kokpit automobilu může suplovat jen po požití farmaceutik, jež se zkoumají na jiném oddělení obou prestižních ústavů.

Samotný průběh pokusu byl stejně diskutabilní, jako zmíněné vybavení. Účastníci výzkumu měli odjet závod do pěti minut. Pokud by se jim to přitom povedlo, získali by odměnu 10 dolarů (200 Kč). Současně byli za každou kolizi penalizováni 10 sekundovým zastavením. Paradoxem je, že jim nebylo umožněno usadit se dle jejich zvyklostí, poloha za volantem jim byla uměle přidělována - jedni seděli blíže k volantu, druzí co nejdále. Výsledkem testu je tvrzení, že se tzv. roztahovačný styl projevuje na agresivitě, zatímco lidé sedící blíže k volantu se v autech chovají spořádaněji. A z toho ostatně i závěr, že větší a prostornější auta favorizují agresivitu za volantem...

Asi každému, kdo má s autem odjeto více, než 25 hodin v autoškole, je jasné, že poloha za volantem je důležitý faktor pro řidičovu pohodu a schopnost adekvátně ovládat auto. Zvláště pak tzv. natažené pozice dost často vůbec znemožňují precizní řízení. Pokud si to ještě spojíte se stresem, který pro „nehráče” představuje úkol jet rychle s autem ve hře, která není zrovna odrazem reality, není těžké představit si frustrovaného pokusného králíka, jak raději obětuje 10 „babek” a sem tam si do někoho beztrestně vrazí a ještě si u toho zanadává.

V té beztrestnosti virtuálního světa je ještě další háček, který výsledky znevěrohodňuje. Málokdo si na silnici dovolí to, co v nějaké hře. Nejhorší, co se tam může stát, je nutnost začít jízdu znovu.

V další části výzkumu byl virtuální svět nahrazen reálným životem a tentokrát byl předmětem výzkumu prostor v kabině a v návaznosti na něj schopnost zaparkovat auto bez nutnosti oprav. Závěr je podobný - čím více prostoru v autě řidič měl, tím delší dobu mu manévr trval. Napadá mě otázka, jestli to náhodou není tím, že čím méně prostoru, tím menší auto a tím snazší parkování. Tato část pokusu navíc probíhala v centru New Yorku, který je všeobecně znám jako místo, mnoho parkovacích míst není a tím spíše pro velká auta. Takže jsme zase spíše u stresu spojeného s několikahodinovým hledáním vhodné skulinky.

Nevíme přesně, co bylo na pozadí výzkumného záměru a s jakými hypotézami na MIT a v Berkeley pracovali při sestavování pokusů. Způsob provedení celého výzkumu ale má trhliny, třebaže i tak může jisté spojení mezi způsobem řízení a agresivitou reflektovat. Jistý kredit, ale autorům přiznat můžeme - ji jistě faktem, že čím lépe za volantem sedíte, tím méně chyb jako řidič uděláte.

Parkování v New Yorku s větším autem není snadné, i když si za volante sednete jako Ayrton Senna...

Zdroj: University of California, Berkeley přes Autoblog

Petr Prokopec