Autoforum

zvětšit fotografii /

Stav českých silnic se sice zlepšil, těch problematických je ale tolik, že už je těžko někdo někdy všechny opraví. Co kdyby se ale opravovaly samy?

Špatný stav silnic je pro Českou republiku typický podobně jako třeba pivo. Nebudeme tvrdit, že neznáme zemi s horšími silnicemi a nebudeme přehlížet, že situace se na mnoha místech zlepšila, k dokonalosti má ale daleko. Problematických cest je v ČR tolik, že při „rychlosti” jejich oprav se během rekonstrukce jedné rozpadne alespoň jedna další. Nezdá se tedy pravděpodobné, že by se někdy mohlo podařit rekonstruovat alespoň naprostou většinu z nich a znovu je začít opravovat dříve, než na ni několik motoristů pozbude kola.

Opravy silnic navíc obvykle znamenají výrazná dopravní omezení a leckdy dlouhé kolony, zejména když se opravují hlavní tahy. Jsou přitom v řadě případů dost náchylné k prasklinám a k vytvoření děr. Zejména „tiché” asfalty jsou výrazně porézní a tedy k poškození mrazem ještě náchylnější - voda zateče do pórů a malých trhlinek, tam zmrzne a trhlinky zvětší. A tak pořád dokola, dokud není v silnici díra, která by spolkla i slona.

Nizozemský vědec Erik Schlangen říká, že našel možný způsob zlepšení této situace - asfalt, který trhliny sám zaceluje. Rozdíl oproti normálnímu asfaltu je ten, že do jeho směsi jsou přimíchána malá ocelová vlákna, což jej činí vodivým. Jinak se aplikuje jako normální asfalt.

Může se tak opravovat i bez povšimnutí okolí, to kdyby k ní byla přivedena elektřina. Jenže něco takového je na řadě míst nereálné a jinde by to bylo drahé. Existuje tedy i druhá možnost - když pomocí velké indukční smyčky, projíždějící nad povrchem vozovky, asfalt zahřejete, trhlinky se též zacelí samy. A když to budete opakovat pravidelně, na asfaltu se nevytvoří velké trhliny a v důsledku ani díry. To už chce trochu aktivity, ale pořád je snazší občas pomalu projet silnicí s velkým elektromagnetem, než ji pak na měsíc zavírat kvůli opravám povrchu.

Tento speciální asfalt zatím nedošel masového nasazení, ale je zkoušen na 12 různých silnicích v Nizozemsku a na na té na fotkách níže, dálnici A58 poblíž Vlissingenu, funguje už od roku 2010. Všechny tyto silnice jsou prý stále v perfektním stavu, ovšem zatím není možné činit závěry, protože 7 let většinou vydrží i normální asfalt bez nutnosti oprav. Až po roce 2020 tedy uvidíme nějaké relevantní výsledky.

Jeho odhady zatím říkají, že životnost takovéhoto asfaltu je dvojnásobná oproti standardní směsi, a že jen v Nizozemsku by mohl ušetřit až 90 milionů Eur (2,4 miliardy korun) ročně na údržbě silnic. Jeho nevýhodou je, že je o čtvrtinu dražší než normální asfalt, a to pravděpodobně nejsou započítány náklady na ono udržovací indukční zařízení, které by velmi pravděpodobně muselo začít jezdit záhy po položení asfaltu.

Samozacelovací funkce asfaltu nicméně není to jediné, co mohou ocelová vlákna v asfaltu nabídnout. Schlangen hovoří i o možnosti dobíjení elektromobilů, což chce zkoušet v budoucnosti. Do blízkosti semaforů plánuje položit takovýto asfalt a zkoušet, zda bude možné bezdrátově nabíjet elektromobil aspoň chvíli, když čeká na červenou.

Dalším velmi častým materiálem pro stavbu silnic je beton, resp. železobeton, který také praská. Způsob použitý u asfaltu není možný, protože železobeton se vyrábí jinak, ale existuje prý bakterie, která produkuje uhličitan vápenatý, tedy vápenec. Ten pomáhá vyplnit praskliny a tak zamezit vodě, aby se dostala ke kovové páteři železobetonového dílce.

„Víme, že tyhle bakterie žijí v přírodě i více než 200 let, takže jsme vyvinuli technologii, jak je přidat do betonu. Tam vydrží celou jeho životnost,” vysvětluje Schlangen. Jak konkrétně by tohle fungovalo a jaká by byla rizika v případě nějaké havárie, přesně není známo.

Budoucnost je to nicméně do jisté míry slibná, zejména v případě onoho asfaltu, ale nečekejme, že po takových silnicích budeme za dva roky běžně jezdit. Jednak budou ještě nějakou dobu trvat zkoušky, jednak u státních zakázek rozhoduje cena a jednak samotní stavaři důvěřují materiálům, která znají léta a umí s nimi dokonale pracovat. Jistá konzervativnost ovšem v tomto případě může být trochu na škodu.

Samozacelující asfalt byl položen mj. na nizozemské dálnici A58 poblíž Vlissingenu

Jak můžete vidět, vypadá úplně normálně. Na posledních dvou obrázcích je vidět indukční zahřívání asfalt

Erik Schlangen se svým vynálezem

Se samozacelujícím asfaltem by k tomuto už nikdy nemuselo docházet

Zdroj: The Verge

Marek Bednář

Další zajímavé články: