Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(76 foto) Že jsou auta, která by měla být zlikvidována, vracena do provozu, není nové. Zřídka je ale možné spatřit celou proměnu krok za krokem.

Když se auto stane součástí příliš těžké nehody, jako třeba včera zmiňované Lamborghini Aventador rozpůlené vedví, obvykle se neopravuje. Taková škoda na autě bývá klasifikována jako totální, tzv. „totálka”, neboť by cena opravy překročila cenu vozu v jeho aktuálním stavu.

To je nejen pojistná matematika (i majitel bez pojistky si za menší peníze jistě raději koupí nebourané ojeté auto než aby dráže opravoval to zničené a získal víceméně totéž) a ani jakákoli jiná logika věci nevelí jinak. Však opravit takový vůz za snesitelných nákladů obvykle znamená stvořit stroj, jehož kvalitativní parametry nejsou srovnatelné s pouze ojetým automobilem stejného stáří. Výsledkem bude zkrátka problematické auto, bezpečnostními aspekty počínaje a jízdním projevem konče.

Jenže dokud existovat lidé hnaní touhou vydělat peníze i za cenu obelhávání ostatních, budou totálně zničené automobily přetvářeny zpět v plně pojízdné vozy tvářící se, jako by se jim nikdy nic vážného nestalo. Výsledky totálních škod zvané „použitelné zbytky” totiž bývají zejména pojišťovnami prodávány za velmi lákavé ceny na náhradní díly. Když ale někdo „šikovný” ještě přijatelně zdemolovaný vůz vezme a za co nejmenších nákladů jej opraví tak, aby aspoň vypadal dobře, může pro něj být ekonomicky velmi zajímavé ony zbytky vzít (často mohou mít najeto velmi málo kilometrů) a nepoužít je na náhradní díly, ale na stavbu „nového auta” svařeného klidně ze dvou či více různých „bouraček”.

Těžko zde přesně hledat míru, kolik takových aut na světě je, protože se takovým zásahem pochopitelně nikdo nechlubí. A i když každý ví, že se takové věci dějí, málokdy máme možnost si prohlédnout, jak přesně taková „oprava” probíhá. Příběh fialové Škody Octavia druhé generace z Ruska, který začal nárazem kamionu na levou zadní část, je ovšem zdokumentovaný docela hezky.

Mechanici rozbité části karoserie postupně odřezávali a chtěli se dostat na místo, kde budou moci začít s rovnáním, ale to se nepodařilo, náraz byl očividně ohromný. Takže sehnali druhé, černé auto, které mělo zadní dvě třetiny nepoškozené; všimněte si, že z fialového auta tu zůstal v podstatě jen motorový prostor a palubní deska, víc než půlka hotového fialového auta pochází z jiného vozu a levé dveře jsou každé zase z jiného auta, očividně.

Operace samozřejmě zahrnovala spoustu měření, broušení, řezání a svařování a svým způsobem je to úctyhodné dílo, zejména s vědomím, že hotový vůz vypadá jako nový. Ovšem jezdit by v něm člověk asi zrovna nechtěl, těžko říci, jak se bude takhle sešité auto chovat na silnici nebo nedej bože při další vážnější nehodě. A není důvod se domnívat, že se takovéhle věci dějí jen v Rusku, i u nás se před pár lety o svařování konkrétně Octavií ze dvou kusů celkem mluvilo...

Zdroj: Fishki

Marek Bednář