Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jít o dodatečnou úpravu, nikdo se nad tím nepozastaví, tohle ale bylo Audi g-tron, které používá stejný plynový pohon jako Škoda Octavia G-TEC. Exploze mohla zabíjet.

Jistě je vám známo, že mezi alternativní druhy paliva patří i plyn. Ten může být ropný (LPG) či zemní (CNG), přičemž oproti benzinu či dieselu sice přináší zvýšenou spotřebu, ovšem samotný provoz je ekologičtější a levnější. Kupříkladu emise CO2 jsou nižší o 20 až 25 procent, ve druhém případě tu pak máme až jedenáctkrát nižší produkci oxidů dusíku. Spaliny navíc neobsahují žádný oxid siřičitý, kromě toho došlo také ke snížení pevných částic. Výhody jsou tedy nesporné, navíc je tu ona nižší cena, třebaže je dána jen nižším daňovým zatížením.

Jak se ovšem říká, každá mince má dvě strany, a nejinak je tomu i v tomto případě. Největším problémem „plynařů“ není infrastruktura, v tomto ohledu jsou na tom daleko lépe než třeba majitelé elektromobilů, navíc doplnění paliva je otázkou chvíle. Místo toho jim stopku vystavují bezpečnostní aspekty, zejména pak garáže u obchodních a kancelářských center, kam mají tyto vozy zapovězený vjezd kvůli tomu, že plyn je pohánějící je těžší než vzduch a případný únik hrozí výbuchem. A někteří lidé se jich bojí už jen kvůli samotné možnosti výbuchu, která je v případě benzinu a nafty irelevantní, tato paliva za běžného tlaku a teploty neexplodují.

Že riziko exploze nelze bagatelizovat, dokazuje nedávný případ z německého Badenu. Na tamní čerpací stanici v Euro Rastpark Achernu totiž došlo k explozi Audi A3. Nešlo přitom o benzinové či dieselové provedení, ani auto dodatečně upravené na plynový pohon, ale tovární variantu g-tron, která je uzpůsobena ke spalování CNG stejně jako Škoda Octavia G-TEC. Důvodem celého incidentu byla exploze jedné ze dvou nádrží, které má německý subkompakt (stejně jako zmíněná Octavia či Seat Leon TGI) instalované pod podlahou zavazadlového prostoru.

Pochopitelně nejde o první výbuch nádrže plynového vozu v historii, nicméně dříve byly tyto incidenty spojeny hlavně s kovovými nádržemi, u nichž byla defektivnost i s ohledem na případnou korozi daleko vyšší. Nicméně Audi A3 g-tron má pod kapotou zbrusu novou nádrž od společnosti Hexagon, která byla vyrobena z kompozitních plastů a jenž neměla představovat žádné riziko. Nyní ale „mohla zabíjet“, jak s vážnou tváří sdělil šéf zasahujících hasičů Michael Wegel.

Prozatím naštěstí není hlášena žádná fatální oběť spojená s incidentem, nicméně majitel vozu byl transportován do nemocnice s vážnými poraněními. V době výbuchu stál totiž prakticky hned vedle nádrží. Jak přitom dodal Wegel, úlomky vozu létaly až do vzdálenosti 35 metrů od místa incidentu. Poškozena tak byla i řada kolemstojících vozů, ošetřen musel být i personál čerpací stanice. Kromě majitele Audi ale již všichni byli z nemocnice propuštěni.

Aktuálně se rozjelo vyšetřování, jehož výsledky by pro auta poháněná plynem a jejich budoucnost mohly být opravdu tristní. Optimální nakonec není už současná situace, neboť nikdo neví, co přesně se v Badenu stalo. Audi již uvedlo, že se rozhodně nejednalo o závadu v konstrukci vozu, zatímco policisté a hasiči vyloučili zavinění při dočerpávání plynu. Zdrojem problému by pak neměla být ani nedávná výměna zadního nárazníku, o níž vyšetřovatele informoval majitel.

Případem se nyní bude zabývat německá federální autorita KBA, jenž by na základě požadavku německé plynařské asociace BFG měla přistoupit i k rozsáhlému testování materiálu použitého na výrobu nádrží. Díky tomu ale ony výsledky nebudeme znát po dlouhé měsíce. Po tu dobu by přitom lidé neměli dle varování BFG raději plyn dočerpávat, neboť prý hrozí opakování exploze. Samotné Audi ale nic takového nepřipouští a provoz ani prodej těchto aut neomezuje.

Německá automobilka mimo to uvedla, že dokud nebudou známy oficiální závěry veškerého vyšetřování, nedojde ani k žádné svolávací akci a společnost nebude celou záležitost ani dále komentovat. Aktuálně tak jen dodáme, že kompozitní nádrže v A3 g-tron jsou o 70 procent lehčí než metalické a tvoří je tři vrstvy včetně jedné karbonové. Snést pak mají tlak až 500 barů, plyn je v nich však skladován „jen“ při 200 barech.

Petr Prokopec