Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Auto lze ničit skoro nepřeberným množstvím způsobů nevybíravého zacházení a většinu z nich snad budete znát. Na tyto si ale lidé obvykle pozor nedávají.

Brát ohled na vůz, se kterým jezdíme, podle nás není příznak psychické poruchy, ale prosté slušnosti, ohleduplnosti a jakéhosi citu pro mechaniku. Považujeme za normální věci používat, klidně i velmi intenzivně, což na nich pochopitelně zanechává následky. Pro něco takového ale byly stvořeny. Pro co stvořeny rozhodně nebyly, je ničení, třebaže ne úmyslné, které ničemu neprospívá a jen zanechává nesmazatelné šrámy na vzhledu či mechanice.

Pro nadšence je opatrné zacházení s autem samozřejmostí, jenže kolik takových automobilových nadšenců ve společnosti je? Pár procent? Ostatní berou auto jako věc a i když proti takovému způsobu využití nic nemáme, je pro nás obtížné mlčky sledovat, jak někteří lidé auta svým používáním devastují, aniž by za to získali cokoli oproti situaci, kdy by s nimi zacházeli s citem. Naopak tím mohou získat - i když někomu nemusí rvát srdce nějaký ten šrám, na nezbytných opravách či snížené zůstatkové hodnotě při prodeji pozná citlivé zacházení každý .

Proto jsme už dříve probírali nejčastějších chyby v článku o věcech, které s vaším autem děláte špatně. Ty se ovšem týkaly i řízení, zvlášť jsme pak zmiňovali chyb vedoucích k ničení auta, ať už v jakémkoli smyslu slova. Také tento přehled byl ale zaměřen na to nejobvyklejší, dnes si posvítíme na případy necitlivého zacházení, o kterých se moc nemluví. Přitom je na vlastní oči vídáme dnes a denně a alespoň nám rvou srdce. Pokud tedy pomůžeme výskyt alespoň části z nich zmírnit...

Tady je tedy naše pětka. Pokud byste věděli o dalších dříve či zde nejmenovaných věcech, podělte se o ně prosím v diskuzi, třeba také někomu pomůžete uvědomit si vlastní omyl.

1. Otáčení koly na místě

Zdánlivě nicotná věc, která ale naprosto nesmyslně opotřebovává některé části vozu a ničí pneumatiky. A není to tak zanedbatelné, jak se může zdát, stačí si je po takové akci prohlédnout. Pravda, obrázek použitý výše i níže je záměrně přehnaný, ale takhle nám to přijde, když někdo zuřivě točí koly, aniž by se vůz pohnul o píď vpřed či vzad.

Těm, kteří jsou na světě už trochu déle a vyzkoušeli auta rozličných stáří, přijde otáčení koly jen za pohybu docela přirozené. Nový Mercedes je něco jiného než stará Škoda 120 nebo i auta z 90. let, u kterých posilovač nebyl samozřejmostí. Parkování s takovými vozy ani pořádně nedovolilo s koly na místě zatáčet - chtělo to alespoň lehce popojíždět a hned to šlo skoro samo. I když moderní auta s posilovačem řízení něco takového nevyžadují, zbytečná zátěž kladená na celou mechaniku vozu - a ve výsledku i pneumatiky - je pořád stejná. Při mírném popojíždění pneumatiky kladou menší odpor a šetří to vše, co se v tu chvíli na otáčení koly podílí.

Samozřejmě, jsou případy parkování, kdy je otáčení na místě nezbytné - třeba když vám před i za autem nikdo nenechá pořádný prostor. To je ale spíše pochopitelná výjimka, pravidlo by mělo být odlišné.

2. Necitlivé zavírání dveří

Tohle je pro nás něco naprosto nepochopitelného a přesto tak častého. Dveřní systémy jakkoli modernějších aut vyžadují jen malou energii k tomu, aby dveře „docvakly”. A pokud ji vyžadují více, je třeba je seřídit. Přesto kolem sebe vidíme nepřeberné množství lidí, kteří s dveřmi flákají, jako by trénovali na boxerský zápas.

Až alergické příznaky může u citlivých lidí vyvolat nasednutí takto se chovajícího spolujezdce do kabiny. Takoví by zasloužili na oplátku jednu výchovnou, protože všechny uzavíratelné otvory v konstrukci vozidla se dají zavřít s rozumem. Hrubá síla prostě není třeba a i když se automobilky zaměřují na odolnost aut proti takovému zacházení, je bez diskuze, že takové autům škodí.

3. Ponechání zařazené rychlosti při zastavení

O tom, že existují tací, kteří spojku nechávají prokluzovat jen tak, aby vůz ve stoupání držela na místě, jsme už psali. Těmito a podobnými způsoby lze samotnou spojku devastovat velmi účinně a vědět o tom bude kde kdo. Je tu ale ještě jeden nešvar, který celému mechanismu nedělá dobře.

Řada lidí si bůhvíproč oblíbila i dlouhé držení zcela vyšlápnuté spojky se zařazeným kvaltem a spuštěným motorem, když vůz stojí na místě. Typicky v kolonách či na světlech, ale mnohdy i při delším stání. A někdy to dokonce dělají i na neutrál, snad aby mohli bryskněji zařadit jedničku.

Lze to chápat, jenže i toto zacházení spojce škodí. Její vyšlápnutí klade nároky na spojkové ložisko, které na to zkrátka není stavěné. I lidé, kteří jinak zacházejí se spojkou velmi citlivě, se pak diví, že musí třeba už po 100 tisících kilometrech (tedy stále relativně brzy v rámci životnosti auta) investovat do poměrně složité opravy, i když samotná spojka by vydržela podstatně déle. Zkrátka když auto stojí, je třeba vyřadit na neutrál, spojkový pedál uvolnit a neodkládat si na něj nohu. To ostatně platí vždy, ani to při větším zatížení spojka neocení...

4. Okopávání interiéru

Auto není kůň, není třeba jej kopnout do slabin, aby jelo. Přesto někteří s autem zacházejí takovým způsobem. A možná i více než to, zacházejí s ním jako se zahrádkou - jako by okopávání mělo něčemu prospět.

Srdce citlivého majitele krvácí, když vezme autem pár rodinných příslušníků a prahy, přední i zadní sedadla nebo dokonce i dveře nesou stopy od bot. Dá se ještě pochopit, pokud se to stane, když vyvezete Shaquilla O'Neala na projíždku Fabií, ale když svezete běžně vzrostlého jinocha v Superbu?

Hlubší rány v plastech, kůži či látce nezakryje ani sebelepší autokosmetika, proto je hodně hulvátské do auta jakýmkoli způsobem kopat, třebaže neúmyslně. Netýká se nutně jen spolujezdců, někdy si sami řidiči okopou dokonce i volant - nechápeme to, snad není tak složité s citem vsunout nohu do vyhrazeného prostoru bez kontaktu podrážky s čímkoli.

A ne vždy to lze svést na samotného pasažéra. Že tříleté dítě bude kopat vzadu nohama, bude předem vědět každý rozumný dospělý, a tak jej nenecháme v autě s botami na nohou - ponožkami nic nezničí.

5. Zapnuté stěrače i na suchém či skoro suchém okně

Někteří nevypínají ani ze standardního režimu, ale takové případy snad raději ani komentovat nebudeme. Jde tu hlavně o automatické stěrače a cyklovače s nastavitelnou délkou cyklu, moderní funkce (v druhém případě ne až tak), které lidé dost často nepoužívají správně. Pokud přestane pršet, je třeba automatické stěrače vypnout zcela, neboť jejich senzor snadno zareaguje na hmyz či jinou nečistotu. A pokud pršet přestává či přestalo, je třeba pochopitelně vypnout i ručně ovládaný cyklovač.

Tolikrát už jsme byli svědky toho, jak stěrače za více či méně nepříjemných zvuků hoblovaly čelní sklo, i když už dávno nebyly k ničemu. Výsledkem jsou zničené gumičky stěračů a v horším případě poškrábaná vnější strana okna. Obojí je jen drahá zbytečnost.

Inspirace: Drive Tribe

Mirek Mazal