- -

Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to

Při koupi nového auta se běžně nejde dostat s cenou tak nízko. Pokud ale znáte bolavá místa automobilek i dealerů, můžete toho využít.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Život řidiče

Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to

21.1.2018 | Petr Prokopec | 96 příspěvků

Při koupi nového auta se běžně nejde dostat s cenou tak nízko. Pokud ale znáte bolavá místa automobilek i dealerů, můžete toho využít.

Pokud kupujete nové auto, nenakráčíte přímo do ředitelství automobilky, nebouchnete penězi do stolu a nepočkáte si na konci montážní linky, až z ní sjede vybraný vůz. Musíte navštívit dealera a buď si vybrat některé aut, která má přímo na místě, nebo naspecifikovat jiný přesně podle vašeho gusta. Pak se sepíše smlouva, zaplatíte a buď rovnou odfrčíte, nebo vyčkáte, než bude vámi objednaný exemplář vyroben a přistaven. Proč tomu tak je? Kvůli vysvětlení budeme muset zamířit k samým kořenům automobilového průmyslu.

Na počátku 20. století ještě toto odvětví nebylo tak rozvinuté, stejně jako byla v plenkách infrastruktura. Pro automobilky tak bylo nemyslitelné, aby své vozy rozvážely do všemožných koutů. Stejně tak nebylo reálné, aby si samy budovaly prodejní místa a vstupovaly do kontaktu s koncovými zákazníky. Odstartoval tedy franšízový model, v jehož rámci se dealeři postarali prakticky o všechny nezbytné kroky mezi vyrobením vozu v továrně a jeho předáním zákazníkovi.

Ti s tím pochopitelně nemají jen náklady, z prodejní ceny inkasují určitou provizi, ze které v ideálním případě náklady pokryjí a ještě jim zbude nějaký zisk. Souběžně se showroomy pak začala být budována servisní střediska, neboť ani tuto činnost nechtěly mít přímo automobilky na starosti. Výrobci se ale nikdy s dealery příliš nemazlili a rádi je použili i jako ochranný polštář ve zlých časech. Třeba Ford už kdysi dávno v dobách krize nepolevil v produkci, přestože věděl, že koupě nových vozů pro řadu lidí není prioritou.

Automobilka ovšem netrpěla, neboť v podstatě přinutila dealery, aby nové vozy nakoupili na sklad. Ti neměli příliš na výběr - Ford by s nimi v opačném případě jednak nemusel dále spolupracovat a i kdyby ano, v dobách pokrizových by se ocitli až na samotném konci čekacích listin. V takové chvíli by samozřejmě mohli zavřít krám.

Proč o tom ale dnes hovoříme? Jednoduše proto, že ač se jedná o praktiky staré přes sto let, v podobném duchu probíhají dodnes. Výrobci ve snaze o dosažení vytyčených cílů, třeba zisk koruny krále toho či onoho segmentu, vyvíjejí nadále na dealery velký tlak. Chtějí po nich, aby odebírali určité množství aut, ať už pro ně mají zákazníky, nebo ne. Mohou je neodebrat, ale hrozí jim stále totéž - v lepším případě nedostanou od automobilek bonusy, v horším je čekají pokuty či vyšší nákupní ceny do budoucna. Takže je raději kupují na sklad, jako v hloubi minulého století.

Dealeři, zejména ti menší, si ale pochopitelně nemohou dovolit držet na skladě desítky nebo stovky aut po delší čas. Auto zabírá dost místa, každé stojí statisíce a časem nezískává na ceně. Je tedy třeba je poslat do světa, ale to není snadné, když se jedná o model, o který není zase takový zájem a dealer vůz nesmí vůz prodat - nebo alespoň veřejně nabízet - pod určitou cenu, kterou diktuje automobilka. Jinak by se pochopitelně rychle stalo, že spousta dealerů začne v boji o vlastní přežití prodávat nová auta s jednoprocentní marží, což by začalo výrobci i jeho dealerům podrývat samé základy jejich podnikání.

Ona auta ale nějak prodána být musí, a to za cenu, která bude pro zákazníky přijatelná. A tak kupříkladu v Německu jsou zejména v poslední době populární tzv. jednodenní registrace. Tento proces spočívá v tom, že prodejce daný vůz jeden den přihlásí na úřadu na sebe, aby jej vzápětí den následující „stáhl z ulice”. Tím je ono auto klasifikováno jako ojeté, ačkoliv je fakticky zcela nové - během oněch pár hodin se nemuselo ani hnout z výstavní plochy. Prodejci se tím otevírá cesta k snazšímu prodeji, protože ojetý vůz už může být prodán v podstatě za jakoukoli cenu.

V případě ojetin dealer již nemusí žádat automobilku o možnost snížit cenu pod běžně dovolenou mez, proto u takových vozů nejsou výjimkou až třetinová snížení ceny. To jsou slevy, které jsou u nových aut nedosažitelné, i 20 procent je u většiny automobilek hodně. A pokud si uvědomíme, že mluvíme hlavně o mainstreamovém segmentu, kde jsou jednodenní registrace spojeny především se značkami Renault a Hyundai, stejně jako koncernovou Škodou či Seatem, pak je jasné, že oněch 30 % dolů snadno udělá horké zboží i z jinak neprodejného vozu.

Nevěříte? Jeden příklad za všechny. Taková Fabia 1,0 TSI s automatem a výbavou Monte Carlo vás vyjde na 421 900 Kč. To je již suma, kterou v dané obchodní třídě utratí jen málokdo. Co ale dělat ve chvíli, když potřebujete vyprázdnit sklady, neboť tohle auto nikdo nechce? Když je nabídnuto se slevou 30 procent, máte před sebou velmi dobře vybavený malý hatchback za méně než 300 tisíc korun. To už si pak kde kdo rozmyslí, jestli za podobnou cenu musí mít horší verzi ve „své” specifikaci.

Prodejce tak sice na několika kusech nevydělá třeba vůbec nic, snadno mu to ale vykompenzují ušetřené prostředky za držení skladových zásob a také bonusy a slevy, které dostává od výrobce za odebrané množství. Co na automobilky? Ty o těchto praktikách samozřejmě vědí, ale obvykle je tiše tolerují, neboť na začátku řetězu událostí stojí jejich zájem o naplnění produkčních kvót. Dealeři by takové věci nedělali, kdyby... nemuseli.

Z této praktiky se v Německu stala už hodně veřejná věc. Německé vyhledávače ojetin dnes po zadání slova „tageszulassung” najdou i tisíce nových vozů všemožných značek, někdy i s výslovným uvedením výše slevy. Nabídku nezřídka provází informace o počtu najetých kilometrů v řádu tisíců, která pochopitelně není reálná, auta nemají až na drobné výjimky najeto vůbec nic. A to si pište, že většina jich takto otevřeně jako „jednodenní registrace” není nabízena. Pokud tedy chcete vůz s takovou slevou koupit, stačí po takových nabídkách jít a vybrat si z docela široké nabídky motorizací a výbavových specifikací skoro čehokoli.

Ve výsledku tak na všem vydělá zákazník, na úkor všech ostatních článků řetězu. I on si ale musí dát pozor. Ve hře je záruka, která startuje s prvním dnem registrace. Pokud tedy k oné první jednodenní došlo před půl rokem, zkracuje se o celé toto období záruční lhůta. Třeba u Škody by vám tak zbýval jen rok a půl.

Není to ovšem jediný způsob, jak dealeři dostávají ceny aut hluboko pod ceníkové cifry. Například na českém trhu pro změnu frčí praktika, jež je spojena s předváděcími vozy. Ty dostávají dealeři od automobilky výhodněji a pak je pochopitelně prodávají jako ojeté, když poslouží svému účelu. Reálně tomu tak ale vždy není. Dealeři svým známým zákazníkům nabízí, že jim s mimořádnou slevou dodají nové auto, které nikdy jako předvádečka nesloužilo, i když si to automobilka bude myslet. Vůz je tedy po prodeji na pár měsíců napsaný na dealera a až poté převeden na zákazníka, který s ním ovšem jezdí od prvního dne. Nevýhodou je, že na papíře nejste první majitel a auto vypadá jako původem předváděcí, což může později snížit prodejní cenu, ale... ne o tolik, o kolik sníží tu nákupní.

Ani to samozřejmě není konečná, vynalézavost prodejců v tomto ohledu nezná mezí. S ohledem na stále větší tlak výrobců se jim ani nedivíme - prodejci resp. autorizované servisy například musí od automobilek kupovat věci jako motorové oleje nebo vybavení dealerství, a to pochopitelně za ceny, které si nadiktuje automobilka. Dealeři BMW si svého času museli pořídit „inovační koutek” za sedmimístnou cifru v korunách, i když modely divize „i” prakticky nemají komu prodávat.

Můžeme je litovat, ale také toho můžeme prostě využít a dostat se k novému autu za cenu výrazně nižší než oficiální prodejní cifru, kterou lze získat s obvyklou slevou. Prostor dealerů pro smlouvání je široký, i když vždy závisí na konkrétním modelu. Pokud je nějakého vozu nedostatek a jsou s ním spojeny dlouhé čekací lhůty, pak se místo na slevu připravte spíše na to, že budete muset spíše připlatit.

Jsme zvědavi na budoucnost, ve které se již automobilky chtějí obejít bez prostředníků a své vozy prodávat přímo. Chtějí marži dealerů pro sebe, což jim hlavně digitalizace a směřování zákazníků na internet může relativně snadno umožnit. Jen nevíme, jak dobře se jim bude žít bez možnosti diktovat poslednímu článku prodejního řetězce prakticky cokoli...

Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to - 1 - Hyundai dealerstvi ilustracni foto 01Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to - 2 - Hyundai dealerstvi ilustracni foto 02Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to - 3 - Hyundai dealerstvi ilustracni foto 03Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to - 4 - Hyundai dealerstvi ilustracni foto 04Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to - 5 - Hyundai dealerstvi ilustracni foto 05Chcete úplně nové, nejeté auto se slevou 30 procent? Jde to, pokud víte, jak na to - 6 - Hyundai dealerstvi ilustracni foto 06
S tzv. jednodenními registracemi, díky kterým můžete mít nové auto až o 30 procent levněji, je v Německu nejčastěji spojována značka Hyundai. Této praktiky ale využívají dealeři většiny mainstreamových značek, nevyjímaje ani českou Škodu

Petr Prokopec

Další zajímavé články:

Diskuze 96 příspěvků

Živá témata na fóru

zobrazit vše

Autobazar

zobrazit vše


Reklama