Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Holanďané zkouší fotoluminiscenční barvu na silnice. Přes den nasbírá denní světlo, v noci jej postupně vypouští, někdy ale moc rychle.

Pouliční osvětlení, jaké všichni známe, není dvakrát úsporné po stránce spotřeby elektrické energie. Holandské designové studio Roosegaarde tedy vymyslelo barvu na silnice, která v noci svítí a tak trochu tím nahrazuje lampy. Ve spolupráci s firmou Heijmans, která působí v oblasti stavitelství silnic, na půlkilometrovém úseku silnice N329 u města Oss zkušebně namalovalo čáry novou fotoluminiscenční barvou.

Tato barva s přimíchaným fotoluminiscenčním práškem ve dne sbírá denní světlo a v noci jej vydává. Princip je podobný, jako u ručiček hodinek, tato barva však vydává světlo po dobu osmi až deseti hodin, což na většinu nocí v roce bohatě stačí. Přitom nespotřebovávají žádnou elektřinu. Podobně jako u hodinek, i tyto čáry vydávají nazelenalé světlo, ve dne jsou bílé.

Společnost Heijmans už pracovala na energeticky neutrálních světlech, když se s nimi studio Roosegaarde spojilo. „Donutil jsem je podívat se na medúzy. Ty taky svítí a nemají ani solární panely, ani elektrickou přípojku,” osvětluje Daan Roosegaarde, zakladatel stejnojmenného designového studia. „Pak jsme se vrátili ke kreslicímu prknu a přišli s touto barvou, která přes den světlo sbírá a v noci je vydává,” doplňuje.

Mnoho silnic, zejména těch vyšších tříd, je však již vybaveno prvky pro co nejlepší viditelnost, například odrazkami v patnících, svodidlech či uprostřed silnice. Otázka tedy zní, o kolik lepší by fotoluminiscenční pruhy na silnicích byly. Podle profesora Peta Thomase z Centra pro výzkum dopravní bezpečnosti na britské longboroughské univerzitě by bylo přemalování všech neosvětlených silnic touto barvou velkou investicí, proto je potřeba zjistit, jak obstojí v porovnání s nyní používanými prvky.

Totiž, odrazky, ať už v silnici či po jejích stranách, také nespotřebovávají žádnou elektřinu a jsou velmi dobře odolné povětrnostním vlivům. Naopak ony fotoluminiscenční pruhy jsou citlivé na vlhkost, tedy i déšť, takže pak nevydávaly konsistentní světlo. Samozřejmě, tyto pruhy jsou zatím prototypy a u Heijmans budou pracovat na vylepšení: „Zkoušky v reálném světě nám umožňují se učit od okolí a uživatelů. Pracujeme na verzi 2.0, která bude hotová během léta,” uvedla firma v prohlášení.

Další otázky také vzbuzuje použití v hustých lesích, kam někdy sluneční svit nepronikne dostatečně, a v zimě, kdy jsou dny výrazně kratší. Samozřejmě kdyby pruhy svítily i jen část dlouhé zimní noci, bylo by to lepší než nic, ale nejen v těchto případech by doposud používané odrazky zajistily viditelnost po celou noc. Opět však narážíme na otázku investice - ony odrazky, které určitě budou aspoň zpočátku výrazně levnější, dnes chybí na většině silnic nižších tříd nejen u nás.

Není to jediný nápad, který Daan Roosegaarde má pro „silnice budoucnosti". Dalším je například barva, která se ukáže jen při teplotách pod nulou a zobrazí sněhové vločky nebo něco podobného, aby řidiče upozornilo, že silnice může klouzat, nebo třeba jízdní pruh s indukčními smyčkami, ve kterém by se elektromobily mohly za jízdy nabíjet. Ony vločky viditelné jen pod nulou ale dost dobře supluje palubní teploměr, který dnes má již většina aut, a nabíjení indukcí je zatím ve větším měřítku nereálné a velké reálné úspory energie by beztak nepřineslo.

Světélkující pruhy však nejsou tak nesmyslným nápadem, pravděpodobně by znamenaly přínos. Jak jsme již řekli, otázkou však je, zda by ten přínos byl dostatečně velký oproti odrazkám a podobným, již používaným prvkům. Další potíží je jejich nespolehlivost - s ohledem na okolností nejsou s to svítit či byt viditelné vždy. Nechme se ale překvapit, jak Roosegaarde a Heijmans vychytají mouchy.

Zdroje: poprvé a BBC, Wired

Marek Bednář