Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Co neubrzdíte, to neukecáte, říká jedno lidové rčení. Obvykle naráží na způsob zacházení s autem, nejen to ale hraje roli v tom, co skutečně lze a nelze ubrzdit. Kvalita obložení na to má zásadní vliv.

Brzdové desky jsou nikdy nekončící téma diskuzí zejména zapálenějších motoristů. Nejen pro ty je ale kvalita brzdového obložení důležitá, neboť vliv má nejen na jízdní projev vozu, ale i na to, jak často musíte desky měnit, jak odolávají vnějším vlivům nebo jak hlučný vůz je. Dojít k jednoznačným závěrům ale není jednoduché, neboť šíře na trhu nabízeného sortimentu je obrovská a zorientovat se v ní pouze vlastními zkušenostmi není možné.

Brzdové desky se skládají z podkladové části a třecího obložení, které tvoří směs různorodých materiálů. Může se do ní dostat i více než deset specifických komponentů, které následně definují rozdělení desek na polokovové, ocelové, organické a keramické. A složení pochopitelně ovlivňuje nejen vlastnosti, ale také cenu výsledného produktu.

Otázkou, jestli se podle ní dá orientovat a odhadnout tak kvalitu samotných desek se pokusil zjistit náš přítel Jason Fenske z Engineering Explained za pomoci opravdu náročného testu sestaveného z několika dílčích disciplín. Do srovnání v místním obchodě s automobilovými díly nakoupil nejlevnější vzorek za cca 20 dolarů (460 Kč), doplnil jej středně drahým typem v ceně zhruba 40 dolarů (920 Kč) a přidala se dražší sada asi za 60 dolarů (1 380 Kč). Další dvě zkušební sady zastoupily ještě dražší desky nabízené jednak přímo výrobcem vozu a desky značky NRS, s jejímž přispěním tento test vznikl.

Zkoušky pěti různých typů začaly patnáctinásobným opakovaným brzděním na měřícím přístroji z rychlosti 100 km/h na 5 km/h s přetížením 0,4 g. Výsledkem jsou grafy znázorňující tlak pomyslného brzdového pedálu, vidíme vznikající teplotu i koeficient tření. Barevné křivky jasně ukazují, že u nejlevnějších destiček je potřeba nejvyšší tlak a je nutné jeho stupňování k zachování pouze stálého brzdného účinku. Ani střední třída neprojevila dostatečně stabilní výkon. Potvrzuje se, že je lepší připlatit si. Konzistentní brzdný účinek zajistily jen nejdražší desky, tovární výbava a obložení od NRS.

Druhá laboratorní zátěž odhalila úbytek materiálu dosedacích ploch jednotlivých destiček. Všem druhům zůstalo přes 85 % směsi, nejlevnější sadě však ubylo o 40 % více oproti středně drahé konkurenci nebo deskám z originální výbavy. Volba těch levných tedy není optimální z hlediska fungování a nemusí být rozumnou ani z hlediska provozních nákladů - při započtení cen výměn může jejich kratší používání vést k celkově vyšším nákladům než při volbě dražšího obložení.

Neochota investovat do jednoho z nejdůležitějších prvků bezpečnostní výbavy se negativně projevila i v testu odolnosti vůči korozi. Jason v laboratorním testu za 24 hodin nasimuloval dvouměsíční působení vnějších podmínek a na konci zkoušky ukázal nejpoškozenější levné desky. Chybí jim pokovení, které chrání před přirozenou degradací. Středně drahé ani dražší na tom nebyly o mnoho lépe, excelovaly tovární díly a desky od NRS - v obou případech odešly z testu bez viditelného poškození.

Předposlední tyranie destiček odhalila kvalitu připevnění brzdové směsi k podkladu. Fenske porovnal úplně nové sady s těmi použitými z dřívějších disciplín. Čerstvě rozbalené součástky ve všech kategoriích překonaly předepsaný limit, rozdíly nastaly po měření výdrže skladby utrápených kusů. Vítězem se stala střední třída, zatímco mezi ostatními nebyl zásadní rozdíl.

Závěr testu Jason věnoval vlivu jednotlivých brzd na hlučnost vozu. Nejvíce brzdných pokusů s hlasitostí nad 70 a 80 decibelů měly znovu nejlevnější desky, které ušetří pár korun při prvním nákupu, ale pak už mají jen nevýhody. Druhá nejhlučnější varianta byla ze střední kategorie, která v celkovém pořadí v mnohém úspěšně konkurovala dražší variantě.

Celkově ale mají nejlepší hodnocení dvě nejdražší sady od výrobce a od NRS. Leckoho to může překvapit, ale desky prodávané přímo automobilkou jsou velmi přesvědčivé ve všech ohledech a svou nejvyšší cenu si obhájí. Možná tedy nakonec stačí neexperimentovat a nešetřit, i my nakonec máme s originálními komponenty dobré zkušenosti - jako kompromis mezi všemi důležitými vlastnostmi obstojí na výbornou. Pro určitá specifická využití, zejména pak pro vysokou zátěž, existují i lepší desky, to ovšem mohou být ještě podstatně dražší.

Zdroj: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal