Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Od 21. prosince už firmy nemohou z vůle Evropské unie zohledňovat pohlaví pojištěného při výpočtu ceny pojistného. Je to krok správným směrem?

Nebojte se, 21. prosince v Bruselu určitě horlivě nepracovali, správný úředník si bere dovolenou alespoň týden před Svátky. Právě v tento den ale vstoupila v platnost dříve schválená legislativa, která pod rouškou snahy o dosažení rovných příležitostí pro muže a ženy omezuje pojistitele v možnosti promítnout do ceny pojistného jeden podstatný faktor - pohlaví pojištěného. A automobilů se to týká velmi, neboť tato matematika promlouvá výraznou měrou do ceny rozličných pojištění aut, ať už havarijních, nebo odpovědnosti.

Než vykřiknete cosi ve smyslu: „Smrt Bruselu!” je dobré se na věc podívat s racionálním odstupem. Na jednu stranu totiž je třeba uznat, že určování výše pojistného podle podobného znaku rozhodně není fér. Pokud přijdete do pojišťovny jako nový klient, kterého druhá strana obchodu nezná, budete oprávněně rozzlobeni, pokud na vás bude pohlíženo jako potenciálně více nebezpečného jen proto, že jste muž, nebo žena. Nikde není psáno, že nejste mimořádně nadaná dívka, která svými schopnostmi strčí většinu mužů za volantem kapsy, nebo mimořádně klidný muž, který si při startu z křižovatky místo plného plynu přidá hlasitost při poslechu Vivaldiho. Omezit někoho v zohledňování podobného předsudku se tak může jevit jako správné, bohužel pro EU jsou tu ale ještě další podstatné faktory, které tento krok činí poněkud problematičtějším.

Především je třeba říci, že pohlaví není zdaleka jediným faktorem, který může být při uzavírání pojistné smlouvy vnímán jako diskriminační. Vyzdvihování pouze tohoto jednoho svědčí více než o snaze narovnat podmínky pro všechny strany obchodu o populistické, „sebepropagační” či mindráky-léčící aktivitě těch, kteří se o něj zasloužili. V tomto případě nestojí na začátku samotná Unie, ale rozhodnutí Evropského soudního dvora (ne, že by k sobě tyto instituce měly až tak daleko), a tak za tímto krokem nehledejte další Judith Merkies, výsledek je ale stejný. Není náhodou stejnou diskriminací zohledňovat věk, místo trvalého pobytu a tisíce dalších vnějších znaků pojištěného, které pouze naznačují cosi o jeho spolehlivosti, ale v žádném případě ji s jistotou neurčují? Znovu: nikde není psáno, že osmnáctiletá žena s trvalým pobytem na Praze 1 je fakticky rizikovější než stárnoucí rodák ze Smetanovy Lhoty. Je to jen statistika, z podstaty nespravedlivá, a tím se dostáváme k další potíži.

Je to jen mé osobní přesvědčení, ale myslím si, že diskriminace v pravém slovy smyslu musí být účelová činnost vedoucí k potlačení práv té či oné skupiny osob na základě jejich vnějších znaků právě proto, že je taková. Nic podobného ale pojišťovny nedělají, jejich snahou není vyhnout se určité klientele proto, že barevnější, má větší prsa nebo ji čouhá sláma z bot, je to pouhá statistika, kterou se naopak snaží zajistit co možná nejspravedlivější podmínky. Tím neříkám, že výsledek musí být spravedlivý, už v úvodu padlo, že nemusí. Ale není to po mém soudu diskriminační, jen to někdy není fér, ale není to agenda pro úředníky nebo politiky zabývající se potíráním diskriminace na základě pohlaví. Spíše by se klient měl snažit najít pojistitele, které bude vnímat jeho skutečnou spolehlivost a náležitě ji ocení.

Další otázkou je, komu tento krok vlastně pomůže. Evropská unie má představu, že když „Jan platí za pojištění vozidla v současné době 1 200 Eur ročně a Marie 900, podle nových pravidel budou Jan a Marie platit stejně vysoké pojistné, které by se tudíž mělo zvýšit Marii a snížit Janovi”. To je ale teorie, která platit může a nemusí. V první fázi se patrně pojištění srovná někde blíže cifře 1 200 Eur (protože pojišťovny nerady riskují a v momentě nemožnosti rozlišovat berou v úvahu přirozeně horší pojistnou matematiku), později bude pod tlakem konkurence klesat k rovnovážné cifře. Ale dosáhne ji někdy? Sama Unie uznává, že přechodové náklady a rizikové přirážky spojené s přizpůsobením se novému systému globální ceny pojištění zvýší. Jinými slovy, v rámci boje za to, aby si Jan a Marie nemohli doma nic vyčítat, budeme všichni platit o něco více, protože každá regulace přináší na straně nabízejícího dodatečné náklady. A pak je tu samozřejmě ještě spousta Marií, kterým se cena pojištění podstatně zvedne, aniž by jakkoli projevily svou rizikovost (nutno dodat: pokud uzavřou novou smlouvu, starých se to netýká). Není obojí v intencích chápání EU také trochu diskriminační?

O celé věci si udělejte názor sami, my v tomto konkrétním případě jasné ano či ne neříkáme. Jsme ale dále přesvědčeni o neefektivitě podobných regulací jako takových, zvláště když se soustředí jen na jeden líbivý faktor (pohlaví) a pomíjejí skutečné úmysly pojišťoven a pozdější následky. Na každý pád se smiřte s tím, že od nynějška na vás budou v pojišťovně hledět jako na poněkud bezpohlavního, pro někoho s pozitivními, pro jiného s negativními důsledky.

A to některé dívky umí i létat...

Zdroj: Europa.eu

Petr Miler