Autoforum

/

Foto: Toyota

Jestliže sháníte auto, které zvládne ježdění do práce, odveze i rodinu, nemá problém s převážením nákladu, nenechá vás na holičkách a ještě k tomu stojí co nejméně, těžko najdete lepšího kandidáta na koupi, než je tato Toyota.

Hledat „nejspolehlivější levné auto pro každého” je z podstaty ošemetné, protože každý od svého vozu očekává něco jiného. Když ale vezmeme jakýsi průsečík množin typických využití auta, jako nutnost přidáme cenu nanejvýš 100 tisíc Kč i v případě exemplářů ve velmi dobrém stavu, faktorem učiníme i maximální spolehlivost a neopomeneme charakter vyhovující co nejširšímu spektru zákazníků, hledat se dá. A najít též.

Tohle zadání jednoznačně nejlépe splňuje Toyota Corolla deváté generace z let 2001 až 2007. Rozhodně nejde o nejvíce vzrušující vůz na trhu, dokonce ani na poměry Toyoty. Tenhle faktor nehraje ale prakticky žádnou roli, když sháníte dobrou „holku pro všechno” za co nejmenší peníze.

Z hlediska spolehlivosti je totiž devátá Corolla dodnes jedním z milníků v historii japonské automobilky. Současný TÜV Report už ji neeviduje, pochopitelně, na to je moc stará, dobové statistik nejvíce a nejméně spolehlivých aut ji ale i v kategorii nad deset let pasovaly za Corollu Verso, Mazdu 2 a Porsche 911 na čtvrtou pozici. Z „normálních aut” to tedy byl dokonce absolutně nejspolehlivější vůz starší 10 let, takové modely už se dnes na špici tabulek neobjevují.

S délkou 4,18 metru je tento vůz jen o deset centimetrů kratší než aktuální etalon stejné třídy, VW Golf VIII. Vizuálně se Toyota svého času snažila Corollu přizpůsobit evropskému vkusu, spíše než to ale stvořila znovu něco velmi usedlého, snad po vzoru VW. Vedle třídveřového a pětidveřového hatchbacku měla japonská automobilka v nabídce i kombi a sedan. Devátá generace byla po nějaký čas poslední štací pro hatchback tohoto jména, pak jeho místo převzal Auris, který se ovšem později zase vzdal vlády - aktuální generace kompaktní Toyoty je i v Evropě zase Corolla.

Z uživatelského hlediska je Corolla IX kritizována jen na nepřesné řízení a nijak zvlášť velkorysý prostor uvnitř, s čímž korespondují i užší sedadla. Zpracování interiéru je bezproblémové, materiály působí odolně, podvozky jsou vhodně kompromisně naladěné. Zavazadlový prostor Corolly deváté generace potvrzuje výše zmíněné - hatchback má jen 290 litrů, kombi odveze 400 litrů nákladu. To nenadchne, ale žít se s tím dá.

Motorový prostor vyplňovala řada různě výkonných agregátů. Během let výroby se nabízely v rozmezí od 66 kW (90 koní) do 165 kW (224 koní) ve vrcholném modelu deváté generace T-Sport s kompresorem. Obecně platí, že motory jsou méně pružné a nedoporučit lze dvoulitrovou naftovou jednotku, která mívá problémy s vysokotlakým naftovým čerpadlem. Naopak držákem jsou benzínové čtyřválce s rozvodovým řetězem používaným po faceliftu v roce 2004. Častými volbami u nových aut byly zážehové motory o objemu 1,4 a 1,6 litru o výkonu 71 kW (97 koní) resp. 81 kW (110 koní). A právě jedna-šestka je zřejmě nejlepším kompromisem.

Je to zkrátka pořád dobré auto, to nejlepší je ale současnou optikou nakonec jeho cena. I když 20 let provozu přežila řada Coroll ve velmi slušném stavu, sumy za ně požadované jsou velmi nízké. Už se 40 tisícikorunami v kapse lze vybírat z použitelným, třebaže dost ojetých exemplářů. Za 60 až 70 tisíc už dostanete vozy s nájezdem do 100 tisíc km, které působí doslova zánovně. A v podstatě jen exotické T-Sporty koupíte za částky násobně vyšší, na pěkný exemplář to chce 200 tisíc. Ale to už jsme tak jako tak mimo meze odolného auta pro každé využití.

Věřte tomu nebo ne, ale jako ojetina je dnes Corolla IX díky své jednoduchosti a tím i trvanlivosti zajímavější auto, než jakým kdy dříve byla. Z konkurentů té doby se řada z nich stala nezajímavými alternativami kvůli spolehlivosti a trvanlivosti, což jsou přesně ty aspekty, které vás u levné ojetiny budou zajímat především. Je to trochu jako se ženami - krása odkvete, dobrý člověk zůstane, za manželku po 20 letech oceníte spíše onoho dobrého člověka...

Zdroj: TÜV

Petr Miler