Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Evropská unie nemá starost jen o naše žárovky, pomazánky či stabilizaci, ale povinně nám nechá sledovat tlak v pneumatikách, za naše peníze.

Asi zde nemusíme polemizovat o tom, jestli nesprávné nahuštění pneumatiky (pro zjednodušení teď uvažujme o nižším než předepsaném tlaku) má nějaký vliv na její životnost, spotřebu vozu, případně jízdní vlastnosti. Bezpochyby má. A pokud si odmyslíme extrémní situace v terénu či na sněhu, při kterých lze úmyslným upuštěním vzduchu zvětšit kontaktní plochu a zlepšit záběrové vlastnosti gumy, tak pouze nevalný.

Polemizovat bychom ale mohli třeba o tom, co pro koho znamená například o litr vyšší spotřeba na sto kilometrů, případně nutnost vyměnit gumy ne po patnácti, ale dejme tomu už deseti tisících kilometrech. Zkrátka zvýšený valivý odpor a nadměrné namáhání pneumatiky nevěští pro peněženku v krátko i dlouhodobém výhledu nic pozitivního, každý to ale s ohledem na své možnosti i přístup k pravidelné údržbě vnímá jinak.

Triviální? Jistě. Někdo nad podobnými detaily nepotřebuje přemýšlet a tlak v gumách jednou za čas kontroluje prostě automaticky. Další skupině řidičů kvůli pohodlí, zaneprázdněnosti, skleróze či lenosti - vyložte si to po svém - jednoduše vyhovuje, že mají ve voze systém monitorování tlaku a starost přenechají více či méně spolehlivé elektronice. Jinak řečeno, problém řeší až poté, co se objeví a jsou na něj upozorněni.

Pak je tu jistě i třetí kategorie majitelů aut, kterým je to jedno a jsou schopni jezdit na podhuštěných gumách bez ohledu na fakt, jestli TPMS (jak se monitorování ve zkratce říká podle Tyre Pressure Monitoring System) v autě mají či nikoli. I když jsou jejich provozní náklady ve výsledku nepochybně vyšší, je to nakonec jejich starost i peníze. Nebo není?

Jeden by mohl nabýt dojmu, že jde o stav, který vnější zásah nepotřebuje, vyvíjí se svobodně podle dostupnosti, případně spolehlivosti nabízených systémů TPMS a je v rámci možností i funkční ve smyslu „jaké si to uděláš, takové to máš“. To bychom ale nesměli žít pod starostlivým dohledem velkého bruselského bratra, který opět jednou věděl lépe než my sami, co je pro nás dobré. Díky němu budeme mít od 1. listopadu 2012 všechny nové typy aut povinně vybavené monitorováním poklesu tlaku v pneumatikách a od 1. listopadu 2014 jej navíc retrospektivně dostanou i všechny nově vyrobené vozy. Tedy včetně těch starších, vyvinutých před rokem 2012, ale pořád sjíždějících z produkčních linek.

Evropská komise se prostě rozhodla ve jménu křížové výpravy proti oxidu uhličitému (nebo ve jménu vyšších příjmů výrobců těchto systémů) dále přitvrdit legislativu proti automobilovým koncernům a vnutit jim i motoristům dosud povětšinou nadstandardní a tudíž příplatkový prvek výbavy jako sériovou věc. Kdo to zaplatí, je snad jasné.

Informovanější jistě můžou namítat, že úředník přeci nespecifikoval, jestli se musí jednat o ne zrovna nejlevnější aktivní systém schopný odměřit přesnou hodnotu tlaku nebo méně precizní, ale poměrně lacinou techniku využívající měření rozdílu otáček mezi podhuštěným a správně nafouknutým kolem. To je skutečně pravda a kromě toho masivní rozšíření TPMS jistě může vést k ještě dalšímu snížení cen, každopádně tak jako v případě zavádění povinného ESP, biosložek v palivech a mrtě dalších zákazů a nařízení se už tradičně nikdo neptal.

Samotné automobilky přitom přiznávají, že poptávka po TPMS není velká. Řidiči, kromě toho, že se poslední dobou snaží při nákupu nového vozu ušetřit, nezřídka (a zcela logicky) argumentují také tím, že své pneumatiky stejně kontrolují pravidelně. Ať už říkají pravdu nebo ne, měla by to být jejich věc. Bruselští úředníci jsou ale jiného názoru. Pro ně jsme stádo nesvéprávných idiotů, které přeci nemůže nechat jezdit a utrácet tak, jak uznají za vhodné.

Miro Mihálik