Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zóna byla schválena ve větší ze dvou variant, rezidenti dostanou výjimky. Už plánovaný efekt je ale minimální.

České hlavní město se roky po mnoha německých, ale i italských městech či Londýně rozhodlo zavést nízkoemisní zónu. Po vzoru současného stavu třeba v Mnichově či v Berlíně do této zóny nebude patřit jen centrum města, ale i podstatná část rezidenčních oblastí na pravém břehu Vltavy. Město totiž vybralo tu širší ze dvou plánovaných variant, která bude sahat od Holešovic do Braníku v severojižním směru a od Smíchova po Strašnice ve směru západ-východ.

Zdůvodnění města pro tento krok je, že se zóna dá takto snáze objet; na okrajích jsou kapacitní komunikace. Zóna zahrnuje i například Bubeneč, pod kterou povede značná část tunelového komplexu Blanka, na tu se ale omezení vztahovat pochopitelně nebudou. Užší varianta by místo do Strašnic nesahala ani na Žižkov či na Vinohrady, skončila by Starým a Novým městem a Vyšehradem. Na jih by však do Braníku dosáhla a Magistrála by byla její součástí v trase od Krče až po Hlavní nádraží. Objízdné trasy by tak byly značně složitější.

Nízkoemisní zóna má začít platit od 1. ledna 2016 a má zakázat vjezd automobilům splňujícím evropskou emisní normu Euro II a nižší, pokud tedy váš vůz splňuje třetí Euro, do centra Prahy budete až do konce roku 2017 moci vjet bez problému. Od ledna 2018 je totiž v plánu umožnění vjezdu jen vozům splňujícím nejméně Euro IV. Pro rezidenty dotčených oblastí však budou připraveny výjimky umožňující vjezd a stejně tak budou moci vjíždět historická vozidla, tedy tzv. veteráni, dále vozidla IZS a MHD. Budou také k dostání individuální výjimky.

Právě toto ustanovení dává znát, o co pražskému magistrátu především jde - o peníze. Žádná z výjimek pro běžné smrtelníky totiž zcela jistě nebude zadarmo. Odhadujeme, že rezidentům bude účtováno pár stokorun, jako v případě modrých parkovacích zón, ceny individuálních výjimek půjdou do tisíců. To v důsledku může znamenat zvýšení cen nejen služeb, ale také produktů - například zásobování obchodů se může stát problematičtějším.

Ostatně, ony plakety, které si všichni, kdo budou chtít do zóny autem, budou muset nalepit na čelní sklo, také nebudou zadarmo - mají stát 80 korun. Naštěstí je ale budou vydávat všechny dopravní odbory obcí po celé ČR a na základě platné kontroly emisí v rámci TK, nebude nutno podstupovat nové měření emisí. Nepočítejme také s tím, že budou shodné s německými Umweltplaketten, takže pokud jezdíte často do Prahy i do některých německých měst, na skle vám budou překážet ve výhledu kromě dálniční známky (a brzy i té německé) další dvě zhruba stejně velké nálepky. Častý argument policie, že navigace na čelním skle brání výhledu, tak dostává další trhlinu.

Vjezd autobusů MHD do těchto zón je dalším nesmyslem - autobusy Karosa B731, kterých má pražský dopravní podnik několik desítek, nejsou nijak čistými dopravními prostředky (nyní hovoříme samozřejmě o výfukových plynech). Nepočítáme s tím, že by DPP nasadil do tohoto širšího centra pouze modernější autobusy - na to jich nemá dostatek.

Efekt pražské nízkoemisní zóny bude podle pracovní skupiny, která ji připravovala, v pěti- až šestiprocentním snížení obecně měřených emisí, tedy například oxidů dusíku. Samozřejmě, každé zlepšení pomáhá, ale pokud tvůrci novinky hovoří o takto marginální změně, je dost dobře možné, že ve skutečnosti bude zlepšení poloviční. Ostatně, i zkušenosti z jiných měst Evropy, kde tyto zóny radnice zavedly, hovoří podobně: Berlín, Hannover, Kolín nad Rýnem i Mnichov uvádějí, že změny se vejdou do tří procent, a některá města podle ADACu (PDF) dokonce hlásí zvýšení množství polétavého prachu PM10, kvůli kterému Praha kropí ulice a který znečišťuje její ovzduší nejvíce.

Kritika nízkoemisní zóny zní ze všech stran. Nektěří hovoří o tom, že má za cíl jen vyhnat z Prahy přespolní, kteří dojíždění auty například za zaměstnáním, nikoliv reálně zlepšit život v hlavním městě. To se do velké míry daří i modrým parkovacím zónám - i rezidenti musí zaplatit několik set korun ročně jen kvůli tomu, že někoho napadlo pomalovat vozovku čarami. A pokud mají i druhé auto, ceny povolenek jdou do tisíců.

Jiní kritikové hovoří o tom, že město podkládá zavedení zóny neexistujícími studiemi. Existují dokonce dvě studie vypracované Centrem dopravního výzkumu, které údajně nepředložily důkaz o pozitivním přínosu nízkoemisních zón, přesto se na jejich základě o benefitech hovoří. K přečtení jsou na webu hlavního města, konkrétně zde.

Dalším aspektem tohoto rozhodnutí, který je přinejmenším zvláštní, je schválení těsně před komunálními volbami. Ty mají proběhnout letos na podzim a může se stát, že se obsazení pražského magistrátu zcela změní. A nové vedení by mohlo mít na nízkoemisní zóny jiný názor; ostatně primátor Hudeček je svými zelenými postoji dobře znám. Není však samozřejmě vyloučeno, že nové zastupitelstvo i tak zónu zruší nebo alespoň upraví, například zvolní její nástup.

Jaký bude vývoj situace, není v tuto chvíli zcela jasné, zejména kvůli blížícím se komunálním volbám. Je ale více než pravděpodobné, že se v dohledné době nízkoemisní zóny v Praze v nějaké formě dočkáme, přestože jednoznačný přínos prokázaný není a zmíněné výjimky budou jakékoliv plusy do značné míry neutralizovat. Praha ve svém záměru počítá se zhruba pětiprocentním snížení znečištění centra, zkušenosti z německých měst hovoří o zlepšení do 3 %. Už plánovaný efekt je vzhledem k složitostem celého řešení dost malý, reálný nakonec nemusí být žádný...

Vlevo užší varianta pražské nízkoemisní zóny, vpravo širší, schválená

Automobilové emise leží vedení Prahy v žaludku, zavádí proto nízkoemisní zóny

Třebaže se hovoří o zlepšení životního prostředí, skutečný cíl pražské nízkoemisní zóny může být zcela jiný

Marek Bednář