Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Systémům start-stop se vyčítá mnohé a obvykle se to týká životnosti motorů či nákladů na díly, které jeho instalace žádá. Jenže potíží je i zhasínání motoru v momentech, kdy se to nehodí.

Není novinkou, že systémy start-stop nemáme v lásce. A není to žádný iracionální odpor - je to jedna z falešných věcí, kterou výrobci aut uměle snižují normovanou spotřebu aut s nejednoznačným vlivem na tu skutečnou. Start-stop je dnes skoro povinný, standardně trvale nevypnutelný a přítomný prakticky ve všech autech bez ohledu na třídu a zaměření. Spotřebu přitom sníží leda v náročném městském provozu a vybírá si za to mnohé daně, mimo jiné negativní vliv na životnost motoru. Takovou mnozí jistě nebudou chtít platit a u některých aut snad ani není možné hovořit o podobném dilematu - trýznit nekonečnými zhasnutími a starty třeba Porsche 911 zní bláznivě. Přesto i v něm tato věc je, stejně jako ve Ferrari, Lamborghini a dalších exotických autech určených vesměs k občasným vyjížďkám pro zábavu.

Není tedy divu, že spousta lidí start-stop nemá v lásce, automobilky ale jeho trvalé vypnutí standardně neumožňují, tedy alespoň ne u nás. Otazníky nad reálným smyslem a obavy o životnost motoru ale nejsou tím jediným problémem, který život s tímto systémem provází. Start-stop dokáže být velmi nepříjemný i uživatelsky.

Potíž je už v samotné podstatě jeho fungování. Start-stop v podstatě jen rozeznává chvíle, kdy s vozem zastavíte a v tu chvíli zháší jeho motor očekávající delší stání. Není to ale člověk, nemá vaše oči, a tak se velmi snadno zmýlí. Systém zkrátka nemá ponětí, co po tom či onom zastavení bude následovat nebo kde se vlastně odehrává, a tak motor zhasne i v momentě, kdy třeba pouze přijedete z vedlejší ke křižovatce.

Kdo nevypíná start-stop automaticky s každým startem, musel takovou situaci zažít. V takovém momentě zastavíte se, rozhlédnete a chcete se opět rozjet. Auto ale zrovna v tu chvíli vypne motor, protože neví, že jste se zastavili možná jen na zlomky sekundy, a tak není připraveno bez meškání znovu jet. Vy tak mačkáte plyn, ale nic se neděje. A než systém motor znovu „nahodí” a ten vůz uvede do pohybu, chvíli trvá.

Bývají to horké chvilky a přesně délku jejich trvání zkoumal test kolegů z německého Auto Bildu. Ti si vzali na mušku patnáct nových aut všech myslitelných tříd - je tu VW Polo i Mercedes třídy S - a vyzkoušel, jak dlouho jim trvá se rozjet se start-stopem ponechaným v chodu a s jeho vypnutím. Měřil čas rozjezdu na 20 km/h z klidu, tedy s vypnutým, resp. zapnutým motorem. Simuloval tak situaci třeba rozjezdu z vedlejší a došel k pozoruhodným závěrům.

Výsledky rozhodně nejsou povzbudivé, tedy alespoň z většiny. Pro co nejlepší přehlednost jsme je dali do tabulky a seřadili od nejlepšího výsledku po nejhorší.

Jak dlouho trvá jednotlivým systémům start-stop uvést vůz do pohybu?

Ignorujme nyní samotnou akceleraci z 0 na 20 km/h, tu bude ovlivňovat především výkon motoru, jeho přenos na silnici či fungování převodovky. Soustřeďme se na to, jak moc výsledek ovlivňuje fungování samotného start-stopu, tedy jaký čas opětovné startování motoru k výslednému času přidává.

Vidíme, že ne všechny vozy mají v tomto ohledu start-stop vyloženě otravný. Nejlepší byl Mercedes GLC 250 4Matic s časem 0,08 sekundy, to je na hranici postřehnutelnosti. A podle našich zkušeností to o Mercedesech platí obecně díky tomu, v jaké fázi pracovního cyklu vypínají motor při automatickém zhasnutí. Další vozy už jsou na tom hůře - druhé Audi A4 už potřebovalo přes 2 desetiny sekundy, třetí Porsche 911 skoro 3 a čtvrtý VW Passat bezmála 4. Už to jsou znatelné časové prodlevy - pokud zůstaneme u onoho rozjezdu z vedlejší, prodleva 0,4 sekundy znamená, že auto jedoucí po hlavní silnici 90 km/h urazí 10 metrů během chvíle, kdy jen bezmocně mačkáte na plyn. Než se vůz probere, budou auta, kterým jste měli dát přednost o 10 metrů jinde a vy budete pořád tam, kde jste byli. To ale probíráme jen ty nejlepší z nejlepších.

Opravdovou tragédii vidíme na opačném konci žebříčku. Posledním čtyřem vozům prodlouží start-stop dobu rozjezdu o více jak 1 sekundu Mazda CX-3, jejíž start-stop je při rozjezdu extrémně velmi laxní, potřebuje 1,61 sekundy navíc. Zrychlení z 0 na 20 km/h to prodlouží na více jak dvojnásobek a použijeme-li stejný příměr jako výše, pak situace „přijedu z vedlejší, rozhlédnu se, chci je, ale auto zhasne a čekám až se zase rozjede” znamená v tomto případě, že vůz jedoucí 90 km/h po hlavní silnici ujede za čas, kdy jen čekáte na reakci vozu, ukrutných 40 metrů. A to je opravdu velká vzdálenost, tady už snadno může jít i o zdraví.

Tento test opět ukazuje, že start-stop by měl být spíš prvkem volitelné výbavy - nebo by aspoň v autě měla existovat možnost ho trvale vypnout, ne jen dokud nedojedete do cíle. A stejně by tomu mělo být v případě jakékoliv další elektroniky, která řidiči může, ale také nemusí pomáhat. Nakonec i start-stop může být pro některé dobrým sluhou, nemělo by ale být vůbec přípustné, aby se byť pro jednoho řidiče stal špatným pánem. A to dnes, obáváme se, s přihlédnutím k výše citovaným výsledkům testu rozhodně neplatí.

Systém start-stop je dnes součástí prakticky každého auta. Trvale vypnout jej nelze téměř nikdy, ani na zvláštní žádost v servisu - pomohou jen tuningové firmy

U Mercedesu GLC skoro nepoznáte, že to start-stopu déle trvá

Mazdě CX-3 to naopak trvá nepřijatelně dlouho. A není v tom sama

Zdroj: Auto Bild

Petr Miler