Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Analýza dat o nehodách se zraněním za 9 let očekávání vyššího rizika ve špatném počasí razantně popírá.

Jistě jste se setkali s tvrzením, možná i sami žijete v tom, že za špatného počasí je pravděpodobnost nehody větší než za dobrého. S příchodem krušnějších časů jsou spjaty i rozličné varovné zprávy v médiích a nakonec je to i logické - na mokré vozovce to klouže, brzdná dráha je delší, schopnost vozu zvládnout nenadálou situaci horší a neočekávaných rizik přibývá, aquaplaningem počínaje a třeba štěrkem či bahnem vytahaným na silnici konče. A na sněhu to všechno pochopitelně platí tím spíše.

Je to všechno pravda, jenže jsou tu také jiné faktory. Ony zprávy v médiích, někdy až příliš varovné, mají za následek, že si lidé dávají za nečasu mnohem větší pozor, jedou opatrněji. Také ubývá některých účastníků provozu - cyklistu nebo motorkáře potkáte za deště jen stěží. A je možné, že to předem vylučuje i některé účastníky provozu. Známe takové, kteří za mizerné viditelnosti, deště, natož pak během tuhé zimy, nejezdí vůbec, nevěří si. Naopak když je slunečná letní neděle, na silnici se vydá i lecjaký méně zdatný chalupář.

Kde je tedy pravda, které z těchto a dalších nezmíněných faktorů převažují? Dá se o tom dlouze přít pouze dle vlastního přesvědčení, dá se argumentovat prostě vyšším počtem nehod v určitém období a pominout rozličnou intenzitu provozu. A nebo se podívat na detailní studii, která právě vlivy počasí na počet vážných dopravních nehod zkoumá.

Narazili jsme právě na takovou statistiku belgické IBSR, která se kdysi zabývala třeba také nejvíce pokutovanými značkami a modely aut. Zpracována byla ke konci roku 2014 a nedívá se na údaje za týden nebo měsíc, ale dlouhých 9 let, takže je velmi nepravděpodobné, že by byla ovlivněna nějakým náhodným výkyvem, jako třeba hromadnou nehodou několika set aut na dálnici při neobvyklé námraze. Můžete namítnout, že Belgie je daleko, ale ona zase tak daleko není, třebaže rozdíly oproti ČR rozhodně existují, mimo jiné v kopcovitosti terénu. To může znamenat více cyklistů na silnicích, tedy stav, ke kterému se různé aktivistické spolky chtějí propracovat i v ČR.

Analýza zkoumá nehody, při kterých došlo ke zranění nebo k úmrtí a srovnává dny s různým počasím oproti „normálním” dnům, tedy dnům, které nejsou ničím výjimečné pro dané roční období. A co je podstatné, rozlišuje také různé účastníky silničního provozu - u nás často slýcháme o tom, jak je jízda autem nebezpečná s odkazem na celkový počet obětí nehod, statistika ale jaksi nezmíní, že polovinu onoho čísla dělají motorkáři, cyklisté a chodci.

Z výsledků vyberme to nejpodstatnější; prozradíme předem, že to zcela neguje první odstavec. Za suchých, relativně teplých a relativně slunečných dní je nehod se zraněním o 18,5 % více oproti normálu. Takovéto počasí má největší vliv na nehodovost kterýmkoliv myslitelným směrem. Naopak sníh, resp. v případě Belgie většinou sníh s deštěm, druhé „nejvlivnější” počasí, znamená snížení počtu nehod se zraněním o 12,2 procenta.

Počasí označené jako špatné, nízké teploty i vysoké teploty jsou statisticky také velmi významnými faktory. Špatné počasí znamená snížení počtu nehod se zraněním o 9,8 % oproti normálu, stejně jako na dané období relativně nízké teploty, které ukazují snížení o 7,1 %. Naopak teplo znamená zvýšení o rovných 9 %. Rozdíly oproti normálu nejsou v případě deště nebo mlhy, kupodivu.

Výsledky analýzy také říkají, že vliv na změnu v celkovém počtu nehod má nejen rozdílné chování řidičů, ale také změny počtu nehod zahrnujících jednostopá vozidla, tj. bicykly a motorky. „Změna počtu nehod reflektuje také změnu množství jednostopých vozidel na silnicích,” konstatuje studie. Kde počasí vliv má jen zřídka, jsou nehody zahrnující jen a pouze nákladní vůz, což bude nejspíš dáno tím, že profesionální řidiči - ač nad jejich kousky někdy kroutíme hlavou - jsou obvykle zkušenější a změna počasí nemá na jejich přístup k řízení podstatný vliv. Detailnější přehled poskytnou tabulky níže.

Studie na každý pád celkem jednoznačně ukazuje, že riziko vážné dopravní nehody (té se zraněním osoby či osob) se zhoršujícím se počasím klesá, a to tak výrazně, že je daleko za hranicí statistické chyby. Jakkoli se u různých dopravních prostředků pochopitelně různí. Varovné zprávy o tom, že je dnes venku frišno a lepší je nikam nejezdit, jistě kvůli tomu není nutné brát na lehkou váhu, neboť riziko možná klesá i kvůli nim. Pakliže se ale o své blízké bojíte tehdy, kdy autem vyrazili do podzimní plískanice, vězte, že v tu chvíli jim, něco zlého hrozí méně než za krásného letního dne...

Za špatného počasí se stane méně nehod, než když je hezky

Zdroj: IBSR

Marek Bednář