Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Britský závodník ví nejlépe ze všech, jaký je návrat do kokpitu po těžkém zranění. Španělskému jezdci však překvapivě doporučuje pravý opak.

Johnny Herbert byl v polovině 80. let minulého století považován za nastupující hvězdu světa motoristického sportu. V roce 1988 však v rámci série International Formula 3000 těžce havaroval na Brands Hatch, což vyústilo v několikerou zlomeninu nohy. Hrozila mu amputace, nakonec se ale dokázal do kokpitu vrátit, jenže ne bez následků - v důsledku svých zranění musel změnit jízdní styl a nadosmrti může zapomenout na běh.

Herbert už poté nikdy nebyl tak rychlý jako dříve, přesto dokázal znovu vítězit, když mj. v roce 1991 totiž za volantem Mazdy 787B opanoval závod 24 hodin Le Mans. Přestože přitom aktivnímu motorsportu se věnuje i nadále, mimo to působí rovněž jako komentátor pro stanici Sky Sports. S jejím mikrofonem se pak během Velké ceny Bahrajnu vydal za boxy, kde si jej vyhlédl Fernando Alonso, který na startovním roštu v důsledku své předchozí kolize v Austrálii chyběl. A co mu Španěl řekl, si nedá za rámeček.

Herbert totiž v průběhu týdne na Alonsovo zranění reagoval s tím, že by měl využít situace a zlomených žeber, a odejít na odpočinek. „Nevidíme v něm již tu vášeň k řízení a snahu tlačit se na limit, když je ve voze F1. Věci, které říká, věci, které se dějí na trati, jeho kvalifikační tempo a chyba v Austrálii mi říkají, že pro něj nastal čas, aby pověsil helmu na hřebík.“

Alonso však nic takového rozhodně nezamýšlí. K Herbertovi byl zcela nesmlouvavý a před objektivem kamery mu do očí řekl: „Neskončím. Ne, jsem světový šampion. Ty jsi skončil jako komentátor, protože nejsi skutečný šampion.“ Někdejší pilot F1, který se může pochlubit pouhými třemi vítězstvími a nula tituly mistra světa (ve srovnání s Alonsovými dvaatřiceti resp. dvěma) tak musel v zákulisí GP Bahrajnu polknout hořkou pilulku, kterou se snažil zakrýt strojeným úsměvem. Však se na to podívejte sami...

Petr Prokopec