Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jistě se najdou místa, která formálně vedou městem a jezdit jimi velmi rychle nebude alespoň v některých částech dnech problém. Rušná centra měst to ale vážně nejsou.

Z některých našich komentářů k omezením rychlosti a jejich vymáhání se může zdát, že snad hoříme pro to, aby všichni jezdili po silnicích co nejrychleji a nebrali ohled na nikoho a na nic. To pochopitelně není pravda, bojujeme pouze proti přeceňování institutu paušálně omezených rychlostí, jeho vlivu na bezpečnost, který je mu mylně podsouván a intenzitě, s níž bývá vymáhán. Zkušenosti odkudkoli snad nikdy neprokázaly, že by odstranění či neexistence rychlostních limitů a jejich vymáhání způsobily jakákoli krvavá jatka a příklad z Austrálie je toho jen posledním případem.

I samotná policie ve svých statistikách označuje za jednu z podstatných příčin nehod jen nepřiměřenou rychlost, která je na každém místě, v každou denní dobu a pro každého řidiče v každém specifickém autě odlišná. Tu nejvyšší povolenou pak rozhodně nelze označit ani za horní ani jakýkoli jiný strop přiměřenosti, neboť někdy může být 50, 90 i 130 km/h nesmyslně moc i zbytečně málo. Obvykle je to jen řidič, který může rozhodnout o tom, jakou rychlost má zvolit a soudě podle toho, jak to vypadá třeba v Německu nebo ve zmíněné Austrálii rozhodně nelze říci, že by existence nějakého limitu kohokoli pozitivně motivovala k tomu, aby o své jízdě přemýšlel více a volil rychlost přiměřenější okolnostem. Kdyby tomu tak bylo, musí být naše dálnice bezpečnější než ty německé. A to nejsou, statisticky ani jinak.

V Taiwanu, odkud pochází přiložené video, také mají rychlostní limity, řidič BMW M3 E92 na ně ale příliš velký ohled nebral. Prý se předváděl před svou přítelkyní, což není příliš podstatné, na každý pád se po sice víceproudé, ale jinak rušným městem vedoucí silnici hnal rychlostmi až téměř 150 km/h - možná i vyššími, uvážíme-li zjevné zpoždění vestavěného GPS. Že jízdu dokonale nezvládá, naznačilo už několik momentů v jejím úvodu, teprve konec vám ale ukáže, že ji opravdu nezvládl.

Nebyl v tom sám, do cesty mu vjel otáčející se taxík, který rozhodně mohl dbát větší opatrnosti při tomto z podstaty nebezpečném manévru. Ale takové věci se prostě ve městě dějí a ačkoli v tu chvíli jel řidič rychlostí „jen” něco okolo 100 km/h, taxikář jej zřejmě ve chvíli, kdy se naposledy podíval do vnějšího zpětného zrcátka, vůbec neviděl. Byla to i jeho chyba, pakliže ale jedete takhle rychle rušným městem, odpovědnosti za takovou nehodu se nezbavíte a řidič M3 rozhodně mohl udělat více proto, aby se nehoda nestala.

Vlastně samotná rychlost tu byla jen jednou z příčin, šofér BMW mohl dávno vidět taxík u kraje silnice, který dával blinkrem najevo, že někam pojede a ubrat. „Em-trojkař” si zřejmě myslel, že jen vyjíždí směrem rovně a „solil” dál. A tento předpoklad se ukázal být fatálním omylem, možná i doslova. I poté, co bylo zjevné, že se taxík otáčí, reagoval velmi laxně a došlo k nejhoršímu, nepochybně tvrdému nárazu M3 do boku taxíku. Nemáme zprávy o tom, jak pro účastníky nehody vše dopadlo, minimálně zranění si ale vyžádat musela.

Jezdit 150 km/h „ve městě” se někdy a někde bezpečně dá - třeba na magistrále, kde ještě nedávno byla padesátka, se vám ve tři ráno ve 150 km/h pravděpodobně nepřihodí nic zlého, to je v podstatě dálnice. Ale v rušném centru plném lidí a dalšího provozu? Ne, to vážně není dobrý nápad. Vážně není. Proč si to nenechat na jinam? Rizika takového jednání jsou nepřiměřená tomu, co to komukoli může přinést dobrého...

Petr Miler