Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Giugiarův design měl patřit Fiatu, roku 1998 se jej ale chopil GM. Linie vozu dnes známe jako Daewoo Matiz.

Fiat v roce 1991 začal v závodě v polském Tychy vyrábět moderní Cinquecento, které mělo být vnímáno jako nástupce dnes kultovního Fiatu 500 s motorem vzadu, ale ve skutečnosti v nabídce nahrazovalo spíše „Malucha”, tedy Fiat Polski 126p. Cinquecento bylo nepříliš pohlednou krabicí s malinkými motory a vyrábělo se v závodě v polském Tychy, tedy tam, kde Maluch.

Giorgetto Giugiaro, který se podílel i na designu Cinquecenta z roku 1991, pouhé dva roky po něm představil možného nástupce - vůz s názvem Italdesign Lucciola. Vůz měl být dokonalým spojením šetrnosti k životnímu prostředí se zábavností, kterou však zajišťoval spíš interiér, rozverný vzhled a plátěná střecha než kdovíjak dokonalé jízdní vlastnosti.

Na moc velké rychlosti totiž Lucciola ani trochu nebyla. Byl to diesel-elektrický hybrid, který dvěma desetikoňovými elektromotory poháněl zadní kola. Baterie měly stačit na 50 kilometrů dojezdu a o dobíjení se měl starat půllitrový dieselový dvouválec o výkonu 7,4 koně, takže jste se klidně mohli vydat na druhý konec Evropy, kdy se vám zachtělo. Jen by cesta trvala velmi dlouho, maximálka tohoto stroje byla 100 km/h a dostat se na ni se silou pouhých dvaceti koní také muselo chvíli trvat.

Třebaže v roce 1993 asi nebyl takovýto hybridní systém běžný, u Luccioly byl podstatnější interiér. Dvoudveřová karoserie měla uvnitř čtyři oddělené sedačky a opěradla těch předních se dala velmi snadno překlopit, aby si mohli lidé na nich sednout čelem k pasažérům vzadu. Pro řízení to dvakrát vhodné není, pro debatu se spolucestujícími to však je vynikající - ostatně, mnohá MPV či upravené dodávky dnes nabízejí stejné funkce.

Zvenčí byla Lucciola od Cinquecenta, na jehož základě stála, dost odlišná. Přední kapota a čelní sklo měly stejný sklon a kulaté přední světlomety odkazovaly na původní Fiat 500. Střecha na tom byla podobně - byla plátěná a shrnovací ve dvou částech. Buď bylo možno otevřít jen kousek nad předními sedadly, nebo druhou část nad zadními sedadly až dolů do míst, kde obyčejná auta mívají zadní sklo. Nebo šlo stáhnout oba díly a mít tak skoro kabriolet - podobně, jako to Fiat 500C nabízí dnes.

Třebaže se po prezentaci se jménem Italdesign ukázala Lucciola na autosalonu v Ženevě v roce 1994 jako Fiat Cinquecento Lucciola, nikdy na jeho výrobu nedošlo, alespoň tedy s logem Fiatu. Design koupil až koncern General Motors, provedl drobné úpravy směrem k tomu, aby se Lucciola dala používat jako normální auto, a v roce 1998 jej představil světu jako Daewoo Matiz.

V této inkarnaci sklidilo Giugiarovo dílo velký úspěch - existovalo pod mnoha názvy, kromě Daewoo Matiz a pozdějšího Chevroletu Spark také jako Pontiac G2 v Mexiku, Formosa Matiz na Taiwanu a dokonce i jako Chevrolet Exclusive. A vznikly jich statisíce, i u nás jsou ještě dnes k vidění.

Fiat poté v roce 1998 nahradil Cinquecento novějším Seicentem, které ale bylo jen trochu zakulacenou verzí Cinquecenta a dalo by se označit za velký facelift. Až pak přišel retro model s označením 500. Lucciola se však přesto dostala do celého světa. Těžko říci, jaký úspěch by měla s logy Fiatu, Italové si ale dnes mohou drbat hlavu, že na Giugiarovo řešení nevsadili. Atraktivní novou pětistovku mohli mít o hodně dříve...

Marek Bednář