Autoforum

zvětšit fotografii /

Počátky realistických snah o nahrazení živého řidiče počítačovými algoritmy se datují až do období československé normalizace. Řešení to bylo překvapivě funkční, mělo ale jiné cíle než dnes.

Leckdo se domnívá, že samořídicí automobily jsou produktem moderní počítačové doby, realita je ale jiná. Myšlenka vyřadit lidské řidiče ze silničního provozu je ve skutečnosti stará skoro tak jako automobilismus sám, však historicky první zkouška vozu postrádajícího člověka za volantem se odehrála už v roce 1925. Byl to pokus velmi naivní a skončil podle toho, i mnohem rozumnější snahy se ale datují do dávné minulosti.

První opravdu promyšlená iniciativa se objevila skoro přesně před 50 lety. V září roku 1968 německá společnost Continental odhalila projekt E-car. Jednalo se o elektronicky ovládaný Mercedes 250, který měl na zkušební dráze Contidrom dosahovat rychlosti 120 km/h bez řidiče za volantem a pohybovat se po ní přesně stanoveným způsobem.

Německý testovací okruh zažíval teprve druhý rok své existence a už se stal svědkem mimořádné události. Tehdy se na něm sešlo více jak 400 zástupců časopisů, novin, televizních kanálů a rozhlasových stanic, kteří sledovali toho času převratný pokus. Jeho cílem bylo ukázat, že vůz se může pohybovat po dráze tak, jak si Continental přeje, i bez člověka za volantem.

Systém použitý v Mercedesu byl vyvinutý společností Siemens v kooperaci s firmou Westinghouse za asistence výzkumníků z univerzit v Darmstadtu a v Mnichově. Vozidlo bylo vybaveno elektromechanickým řízením, elektromechanickým ovládáním škrticí klapky a rádiovým zařízením pro poskytování zpětné vazby z jízdy.

Pochopitelně to nebyl systém podobný těm dnešním. Hlavní roli v tomto projektu hrály indukční snímače umístěné na předních i zadních náraznících. Senzory sbíraly informace o intenzitě magnetického pole vytvořeného vodičem nataženém okolo tratě a podle nich se vůz pohyboval ve vymezeném prostoru.

Futuristický projekt stál spoustu peněz a zaměstnal plno zkušených techniků, které v té době pochopitelně fascinoval. Dokonce i špičkový inženýr Continentalu Herbert Ulsamer prohlásil, že autonomní řízení bylo tehdy mimo jeho běžnou představivost. Automatické ježdění vídal ve sci-fi filmech, v reálu o něm ani nepřemýšlel.

Pochopitelně, cílem řešení v jeho původní podobě nebyl běžný provoz bez řidičů, Continental takto chtěl zvýšit efektivitu a bezpečnost testování pneumatik. Nepřítomnost lidského faktoru na sedadle řidiče měla znamenat méně nepřesností při zkouškách, stejně jako nulové riziko pro lidskou posádku. Převratný styl vývoje gum však srážela spousta skeptiků z řád zástupců velkých zákazníků, tedy především automobilek. Ti nevěřili, že počítače budou vykazovat dostatečně přesné výsledky, lidé v autě se jim zdáli spolehlivějším řešením.

Právě kvůli tomu byl projekt nakonec v roce 1974 zastaven. Výrobce pneu chtěl jeho prostřednictvím ukázat, co všechno je možné zkonstruovat, předběhl ale dobu a narazil na neochotu konzervativních zákazníků přijmout nová řešení. Zkušební Mercedes 250 ale z povrchu země nezmizel, stále existuje a zůstává v majetku Continentalu jako připomínka svého času historické iniciativy.

Vedení Continentalu je dodnes přesvědčeno, že testování pneu prostřednictvím automaticky fungujících zkušebních vozů je to pravé řešení a do praxe by jej chtěla uvést v roce 2025, 57 let po prvním pokusu o něco takového. Tou dobou už chce Tesla podle svých současných plánů nabízet plnohodnotné autonomní řízení určené pro běžný provoz. Americká automobilka pod vedením Elona Muska chce být v tomto odvětví vůdcem inovací. Vtipné, že sám Musk se narodil až tři léta poté, co se E-car před zraky celého světa začal kroužit bez pilota po zkušební dráze.

Mirek Mazal