Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pokusy postavit auto schopné jízdy bez řidiče jsou starší, než by vás kdy napadlo. První takové se objevilo v ulicích New Yorku před 92 roky.

I když pohled na dnešní nejprodávanější vozy nic takového nenaznačuje, pro automobilky jsou středem pozornosti dvě věci - elektrický pohon a autonomní řízení. Výjimkou je snad jen Mazda, která má na elektromobily specifický pohled a neveze se ani na vlnách jiných moderních trendů, jinak ale o něco jako elektrické auto schopné jízdy bez řidiče usilují všichni, Škodu nevyjímaje.

Pokusy o auta schopná jízdy bez úsilí jejich majitelů ale starší, než by jeden řekl. S obrovským náskokem je prý vede Bentley, které podle slovy svého šéfa nabízí zcela autonomní řízení už téměř století. „Autonomní řízení jsou pro nás včerejší noviny. Zákazníci Bentley si mohou užívat autonomní jízdy už skoro sto let, a to díky svým osobním šoférům,” řekl s úsměvem novinářům ve Frankfurtu Wolfgang Dürheimer, šéf Bentley. Samozřejmě hovoří v nadsázce, nicméně má tak trochu pravdu - šoférovi sice musíte platit mzdu, ale je to ta nejdokonalejší a zatím stále nenahraditelná verze autopilota.

Nicméně, určité pokusy o auta bez řidiče tu byly skutečně už před téměř stovkou let. První auto bez lidského řidiče za volantem v historii se ukázalo v New Yorku v roce 1925. Čtete správně, před 92 léty, tedy v době, kdy Československu nebylo ještě ani deset let. Autonomní vůz, jak toto slovní spojení chápeme dnes, to ale pravda úplně nebyl.

Inženýr Francis P. Houdina (tedy nikoliv kouzelník Harry Houdini...) namontoval do interiéru vozu značky Chandler zařízení na rádiové dálkové ovládání. Anténa přijímače trčela nahoru a těsně za tímhle vozem jelo druhé, normální auto, v němž seděl John Alexander, skutečný řidič onoho „autonomního” vozu s dálkovým ovladačem v ruce. Houdina seděl za volantem auta vpředu, aby se v případě nouze mohl chopit řízení.

Zkouška ovšem nedopadla příliš dobře. N 5. avenue rádiem ovládaný vůz málem naboural do dvou náklaďáků a dodávku mlékaře. Na 47. ulici Houdina sáhl po volantu, aby odvrátil srážku s vozem plným kameramanů, ale nestihl to a došlo k drobné nehodě. Na 43. ulici se pak rádiový vůz jen těsně vyhnul hasičskému autu, načež policie doporučila Houdinovi řídit manuálně.

Ten tak učinil, ale jen ke konci Broadway; podél Central Parku už byl autonomní vůz zase ovládaný rádiem z auta jedoucího za ním. Příčina šněrování silnice byla jednoduchá - zařízení pro rádiové ovládání auta bylo špatně upevněno a nedrželo volant pevně.

Vraťme se ještě k Houdinovu jménu. Nápadná podobnost se slavným kouzelníkem Houdinim je možná náhodná, ovšem onen kouzelník tomu nevěřil a firmu Houdina napadal kvůli neoprávněnému používání jeho jména. Dokonce se i vloupal do kanceláří firmy, a byl proto zatčen. To už je ale trochu jiná historie...

Dnes, o 92 let později, máme čest s auty schopnými alespoň částečně autonomní jízdy. I ty ale mají k plnohodnotnému autopilotu dost daleko

Marek Bednář