Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I u nás kdysi populární ruská značka dávno nic nevyrábí, o to zajímavější je nález úplně nového auta z její továrny. Na pneu má ještě Made in USSR.

Rus, který si na internetu říká Roma Urraco, putuje po své rodné vlasti a sbírá zajímavé automobilové příběhy. Zaměřuje se na starší vozy a nejraději lidem ukazuje někdy až zázračně objevená auta, která někdo krátce po koupi odstavil do garáže či stodoly a po dekády si jich nevšímal. Díky tipům od lidí takové vozy objevuje častěji, než bývá zvykem a naposledy měl štěstí na opravdu zajímavý kousek - jeden z posledních skutečně nových modelů značky Moskvič.

Dnes už zaniklá moskevská automobilka vyráběla osobní auta od roku 1929, svoji činnost ale byla v roce 2006 nucena ukončit. Mezi léty 1986 a 1997 vyráběla svého času prestižní hatchback 2141 nejvíce známý jako Moskvič Aleko s neobvykle podélně uloženým motorem vpředu. Čtyřválec OHC s objemem 1,5 litru o výkonu 55 kW (75 koní) poháněl přední kola. S oblibou se setkal hlavně u domácích zákazníků a právě u jednoho z nich si našel místo bílý kus, který můžete vidět na snímcích.

Jde o absolutně nepoškozený kus v originálním stavu, který byl schovaný na horší časy v Charkovské oblasti. Auto koupil šéf rodinné farmy své ženě jako dar za pracovitost na statku. Pilná dáma nadojila 3 000 litrů mléka ročně a tím si vysloužila výsostní právo usednout za volant tehdy relativně moderního Moskviče. Rodina už ale doma měla Ladu Niva a VAZ 2106, a tak nový přírůstek nebyl k užitku. Proto skončil zahalený pod střechou odložený „na jindy”.

To „jindy” už nepřišlo, a tak se model z roku 1992 znovu podíval na světlo světa až po čtvrt století od zaparkování. S najetými 161 kilometry jej jako první vyvezl ze stodoly právě Roma Urraco a právě a díky němu se můžeme kochat pohledem na dodnes „nerozbalený” Moskvič. Barva laku Ophelia je opravdu jedinečně zachovalá, gumové části nejsou opotřebované, plasty si drží svoji barvu. Motor měl původní náplně, ale majitel před natáčením nechal udělat kompletní servis včetně technické prohlídky, proto se zvýšil počet ujetých kilometrů na 471 a do motorového prostoru přibyla moderní baterie.

Nejlepší je interiér. Vnitřní potahy zakryté igelitem podle tradic výdejního oddělení sovětské továrny zůstaly na sedadlech dodnes. Co je pro nás úplné novum jsou zachovalé tovární pečetě proti otevření na některých dveřích či zadních sedadlech. Je z nich jasné, že je dosud nikdo nikdy ani nezkoušel otevřít resp. sklopit, přemýšlíme ale k čemu taková věc byla dobrá. Ať už byla motivace Rusů jakákoli, právě zapečetěné díly a ochranné potahy na čalounění ukazují, jak rychle Moskvič kdysi zajel z fabriky do garáže.

Zavazadlový prostor obsahuje rezervní kolo ještě s nápisem Made in USSR a nářadí na provizorní opravy anebo výměnu kola. Nikdy nepoužité pomůcky na údržbu sovětské - později ruské - chlouby jsou uloženy ve stylové kožené brašně. Je to vážně pozoruhodný stroj času a cenné rozšíření obzorů - asi jen málokdo z nás zažil, jak vypadal na začátku 90. let zbrusu nový Moskvič...

Zdroj: Drive2

Mirek Mazal