Autoforum

/

Foto: EU/EP Multimedia Center, tiskové materiály

To je panečku kontinent. Většina Evropy se sice nachází kdesi okolo Česka, kousek k ní ale nyní přibyl na východě kontinentální Asie a další dokonce i mimo ni. Skoro se zdá, že Evropa bude brzy všechno krom Číny, tak aspoň vidí politický zeměpis v Bruselu.

Leží Turecko v Evropě? O něčem takovém můžeme vést spor dlouhé hodiny a stejně se nedobereme kloudného závěru. Pravdou totiž zůstává, že součástí obecně uznávaných hranic starého kontinentu je jen jeho velmi malá část. Zbytek leží na poloostrově, který se jmenuje Malá Asie. Jeho předchůdcem pak byla Osmánská říše, přičemž kulturně jej ovlivňuje spíše islám než křesťanství. Nicméně i tak dostalo Turecko status kandidátské země Evropské unie, se kterou je velmi úzce provázáno.

Podle Bruselu dnes záleží na samotných Turcích, zda se identifikují jako Evropané či jako někdo jiný. Tímto přístupem se pak vedení EU evidentně nakazilo tak moc, že se součástí starého kontinentu může stát v podstatě úplně kdokoli. Nejnověji se k němu mohou hlásit Japonsko a Jižní Korea, které se spolu s Velkou Británií mají podle europolitiků stát součástí Evropy, aby zapadly do protekcionistické iniciativy „Made in EU“.

Brusel totiž dál nevzdává svou snahu elektrifikovat evropský automobilismus, a to v co nejkratším možném čase. Evropská unie by tak na jednu stranu měla být ráda, že na místní trhy míří stále více čínských aut s elektrickým pohonem. Jenže tyto vozy současně ohrožují místní výrobce i pracovní místa, což se pro změnu nehodí.

EU proto tlačí zmíněnou iniciativu, která má podpořit evropské automobilky. Něco takového by ovšem výraznou měrou poškodilo třeba Nissan, který má továrnu v britském Sunderlandu, kde mimo jiné vyrábí elektrický Leaf. Japonský výrobce tak již varoval britského premiéra Keira Starmera, že pokud iniciativa EU začne platit dle původního znění, nejspíše bude muset podnik zavřít. Starmer pak pro změnu začal jednat s Bruselem.

Nebyl ovšem sám, k jednacímu stolu s Ursulou von der Leyen měli zasednout i zástupci dalších automobilek. Ti pak šéfku Evropské komise měli přesvědčit, že daleko spíše dosáhne svých cílů, pokud vedle Velké Británie bude za Evropu označeno také Japonskem spolu s Koreou, jak rozebírá Handelsblatt. Řada evropských firem totiž mimo jiné ve velkém využívá třeba korejské baterie.

Součástí iniciativy „Made in EU“ tedy zjevně budou tisíce kilometrů vzdálené asijské země, stejně jako ostrovní království, které EU v roce 2021 opustilo. Brusel tak jako kdyby celému světu říkal, že bateriový pohon je sice spásou planety, ovšem nikoli v případě, že je spojen s Čínou. V takovém případě jde najednou o zlo.

Dost by nás zajímalo, jak bruselští úředníci chtějí svá vlastní pravidla vymáhat a kontrolovat. Ale v době, kdy lze nakoupit třeba emisní povolenky z Islandu, který není nijak napojen na evropskou síť, a rázem tu oficiálně máte nulové emise, i kdybyste stáli v zemi bez jediné větrné, vodní, solární nebo jaderné elektrárny, je to asi úplně jedno. Papír prostě snese všechno, to už jsme tu jednou měli. Tak aby se nakonec neukázalo, že do Evropy dorazila plná loď čínských elektromobilů, která se po cestě v Japonsku nebo v Koreji zastaví pro ten správný „štempl“. Nakonec, i takový se dá prodávat, ne?

Zdroj: Handelsblatt

Petr Prokopec