Autoforum

/

Foto: Dacia

Není to blackout, zastavení výroby je ale nutným krokem k tomu, aby k podobným problémům nedošlo. Roky sebepoškozování v oblasti energetiky si vyžádaly svou daň, stačí výpadek páru velkých stabilních zdrojů, aby najednou nebylo z čeho brát.

Někdy se člověk musí ptát, na co vlastně v Evropě čekáme? Dnes a denně jsme svědky kroků, které devastují místní infrastrukturu, průmyslovou výrobu či světovou konkurenceschopnost, dnes a denně jsme svědky dopadů toho všeho v podobě dříve neznámých problémů, úpadku po dekády či staletí stabilních firem, klesající životní úrovně a... A nic. Mávneme rukou a jedeme dál směrem k dalšímu problému, kterému šlo či dokonce pořád jde jen s trochou prozíravosti předejít.

Jistě, máme se pořád dobře, není ale načase přestat se utěšovat tím, že může být také hůř? Může být také líp a pro to mnohdy neděláme vůbec nic. Evropa má nepochybně výhodu v podobě ohromného bohatství, které za staletí nashromáždila, dá se z něj žít dlouho. Ale nedá se z něj žít věčně. A dokud budeme pokračovat v sebemrskačském trendu, je jen otázkou času, než se ucho začne trhat víc a víc a víc, až se utrhne úplně. Stále pro nic.

Jednou z oblastí, která tu dostává krutě na frak, je energetický sektor. Sami se zbavujeme silných, stabilních a spolehlivých zdrojů elektřiny ve prospěch jejich pravého opaku. A to opravdu tragikomicky v momentě, kdy se pokoušíme o jakousi AI revoluci. Je to jako vyrazit do boje poté, co jsme sešrotovali všechna děla - odhodlání by tu bylo, prostředky nezbytné k dosažení úspěchu ale chybí, znovu z vlastní vůle, znovu pro nic.

I na tomto poli bude těžké zmrvit vše, co dřív vzniklo, ale jsme na „správné” cestě. Jedno velké varování už tu bylo, jednoho jsme byli svědky i v Česku, ale místo toho, abychom korektně pojmenovali příčinu a debatovali o slabinách současného řešení, jsme potírali všechny, kteří se o věci pokoušeli věcně a otevřeně diskutovat. Odkud to jen známe... Nezměnilo se tedy nic a cesta vedoucí do p... do pekel, samozřejmě, končí obvykle v pekle, pokud po ní jdete dál a dál.

Letos jsme tak svědky další počínající krize, a to znovu kvůli vyšponované situaci na poli sladění dodávek a odběrů elektřiny dané výše zmíněným. Jako obvykle muselo přijít něco navíc, co stabilitu rozhodilo, co lze označit za vyšší moc. Něco jako sucho, které se postaralo o méně vody v Dunaji, což ale není nová věc. Jen za poslední dekády pamatujeme takové momenty z let 2003, 2018 a 2022, historické anály pak hovoří o nejnižších zaznamenaných průtocích v letech 1921 a 1947. Opravdu to tedy není nic nového ani převratného, stejně jako se nestalo poprvé, že by pár jaderných elektráren muselo být vyřazeno z provozu třeba právě kvůli problém s chlazením zajišťovaným říční vodou. Problémy s elektřinou z toho ale máme letos, kdy není jak zajistit náhradní dodávky napříč kontinentem. Zatím se týkají hlavně Rumunska a Maďarska.

Přímo rumunská vláda tak ústy premiéra Ilieho Bolojana ve snaze předejít ještě větším problémům oznámila dohodu o zastavení výroby v největších průmyslových podnicích v zemi, což v případě Rumunska znamená také fabriky Dacie v Miovieni a Fordu v Craiově. Obě továrny budou stát nejméně do 19. srpna.

Bolojan upřesnil, že důvodem k takovému kroku, který může být následován dalšími podobnými, je zmíněná nízká hladina vody v Dunaji, která si vynutila odstavení jednoho reaktoru v jaderné elektrárně Cernavoda, dnes asi spíš Zadnavoda. Voda z Dunaje pochopitelně zajišťuje chlazení nezbytné pro chod jediné rumunské jaderné elektrárny, která se stará asi o 20 procent dodávek elektřiny v zemi. Za jiných okolností by bylo možné vykrýt tyto výpady z jiných zdrojů, klidně ze zahraničí, stabilně dostupné elektřiny je ale teď prostě málo. Jen Dacia a Ford svými kroky snížily odběr elektřiny o přibližně o 200 megawattů, což je pochopitelně významné.

Onen 19. srpen navíc není termínem, kdy se situace napraví, je to jen moment, kdy dojde k revizi dosavadních opatření, která mohou být prodloužena i rozšířena. Podobné potíže má navíc podle Weltu jaderná elektrárna Paks v Maďarsku, která je také mimo provoz. Situace v zemi čabajek naštěstí zatím není tak dramatická, velké továrny BMW a Mercedesu v zemi tedy zatím dostatečně pomohly zlepšit situaci asi 15% snížením odběru elektřiny a využíváním vlastních solárních zdrojů a úložišť. Také tam se ale stav může kdykoli zhoršit.

Jistě, čelíme mimořádným horkům a nedostatku srážek, ale takové věci se prostě stávají. Je znakem inteligentní bytosti i s takovými eventualitami počítat a dimenzovat energetickou soustavu tak, aby byla schopna fungovat i tehdy, kdy vše není růžové. Toho byla víc schopna v minulosti než dnes, bohužel. Co si z toho ale vezmeme za ponaučení? Nejspíš nic, tedy jedno možná - budeme dělat víc téhož, co nás přivedlo do dosavadních problémů. To už jsme tu také jednou měli, pamatujete?

Zdroje Guvernul Romaniei, Welt

Petr Miler