Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Italská automobilka odhalila dvě nové modulární jednotky. Ty budou se 72 nebo 101 koňmi k mání nejprve v Brazílii, pak zamíří i do Evropy.

Brazilský Fiat Uno se aktuálně dočkal již druhého faceliftu. Ten je vcelku zásadní také pro Evropu, neboť v jeho rámci italská automobilka představila nové motory FireFly. Právě ty se časem mají na Starém kontinentu objevit, byť momentálně není jasné, v jakém modelu. Fiat ovšem zmiňuje, že obě pohonné jednotky plně vyhovují emisním normám Euro 6. Že přitom mají velmi malý objem, to dnes již nikoho nepřekvapí - na rozdíl od absence přeplňování.

Než si ovšem pohonné jednotky probereme detailněji, jen dokončíme, s čím jsme začali. Brazilské Uno tedy nově může dále počítat s přepracovanou čelní maskou, odlišnými nárazníky, jinak usazenými mlhovkami a novým designem litých kol. Uvnitř lze pak očekávat odlišnou grafiku přístrojového štítu a jiné čalounění. Tím nám modernizace vozu končí, dále se tedy můžeme věnovat pouze pohonným jednotkám.

Oba motory FireFly jsou součástí nové modulární rodiny a shodně počítají s hliníkovým blokem, identickým vrtáním a zdvihem či kompresním poměrem 13,2:1. Rozdíl je „pouze” v počtu válců, litrová jednotka má tři, 1,3litrová pak čtyři. Objemnější motor navíc disponuje již standardně systémem start/stop. Dále můžeme zmínit přítomnost „chytrého“ alternátoru, který dobíjí baterii při brzdění.

Litrový tříválec nahrazuje současnou 1,2litrovou pohonnou jednotku o výkonu 69 koní a dává k dispozici 72 koní a 102 Nm při 3 250 otáčkách. U druhého agregátu je pro změnu možné počítat se 101 koňmi a 134 Nm při 3 500 ot./min., přičemž tento motor je náhradou 1,4litrové jednotky naladěné na 95 koní. Fiat pak dodává, že kromě vyššího maximálního výkonu byla zlepšena křivka točivého momentu v nízkých otáčkách, takže více výkonu lze očekávat i tam.

Těmito kroky má doznat zlepšení též spotřeba, byť vše samozřejmě bude záviset na vašem jízdním stylu. S ohledem na absenci přeplňování totiž bude třeba poslat oba agregáty do vyšších otáček, abyste z nich vymáčkli alespoň zajímavější jízdní dynamiku. V tu chvíli je ale nutné počítat s mnohem vyšší žíznivostí než při poklidném tempu vyhovujícím laboratorním podmínkám.

Filozofování ale nyní ponechme stranou, koneckonců je asi i logické, co od motorů s malým objemem a bez přeplňování můžete očekávat. Místo toho proto jen dodáme, že oba agregáty mají ve vínku dva ventily (skutečně 2) na válec s variabilním časováním. Díky tomu je možné ponechat ten výfukový uzavřený po delší dobu a tak využít recirkulace plynů ve stylu Millerova cyklu.

Opomenout nesmíme ještě absenci klasického rozvodového řemene, místo toho se věci dávají do pohybu pomocí tichého dvojitého oběhu. Jeho životnost je přitom koncipována na více než 240 000 kilometrů, zatímco samotný motor by vám měl vydržet minimálně tuto porci nájezdu. Při oné absenci turba to nejspíše nebude problém, otázkou ale je, zda vůbec budete chtít.

Ve finále pak zmíníme, že pro obě nové pohonné jednotky jsou k dispozici pětistupňový manuál či automatická převodovka. V Brazílii je pak možné počítat ještě se systémem flex-fuel umožňujícím spalování benzinu či etanolu. S takovou možností ale v Evropě příliš nepočítejme, alespoň ne u standardních modelů, do kterých se novinky dostanou.

Nejprve se jich dočká brazilské Uno, posléze však oba agretáty zamíří také do Evropy

Zdroj: alVolante

Petr Prokopec