Autoforum

/

Foto: Honda

„Hondo, nevkládej všechna vajíčka, která máš, do jednoho košíku!” radili ti moudřejší japonské automobilce po několik let. Honda nedbala, vkládala, košík se jí rozpadnul a v ruce dnes má přesně to, co vám v takovém případě zbyde - jedno velké nic.

Na oltář elektrického pohonu byly v posledních sotva deseti letech položeny nepochybně biliony korun. Tedy obrovské peníze, za které se ovšem branže posunula možná o dva centimetry na kilometr dlouhé cestě. Ano, posun je nesporný, klíčové problémy akumulátorů spočívající v mizerné energetické hustotě, která znamená obrovskou hmotnost navíc při omezeném množství pojaté energie, vysoké ceně, obtížném dobíjení a omezené životnosti zůstávají v principu nezměněny.

Zbytek je dávno „vyřešený”, to zbývající je ale příliš podstatné na to, aby nad tím většina lidí jen tak mávnula rukou, a přes nekonečnou snahu zejména ekonomickou nevýhodnost těchto aut zastřít, elektromobily odmítá. Tlak na rozšíření této technologie tedy nepochází od zákazníků, přichází od politik a samotných automobilek, což je v principu vadný stav, který nemůže vést k úspěchu. Přesto automobilky podlehly iluzi, že budoucnost je jasná a bude právě jen elektrická dřív, než řeknete Honda.

Právě japonská automobilka v čele se svým naivním šéfem vsadila na elektromobily úplně všechno. A až čas ukazuje, jak tupě to udělala. Když viděla, že jde do tuhého, začala s elektrickým projektem za druhým končit. Těsně před dokončením byla odpískána „řada 0“, v koši skončil i projekt Afeela, jehož prvotina se dokonce začala prodávat. Automobilka tak odepsala stamiliardy,, co je ale horší, neměla žádný plán B. Kvůli sázce na jednu kartu tak nyní Japonci nemají v rukávu nejenže žádná další esa, nemají v nich vůbec nic.

Situaci Hondy popisuje Nikkei Asia, podle nějž Japonce v blízké budoucnosti čeká velmi náročné období, které si způsobili jen a pouze sami. Nabídka aut, po kterých lidé alespoň nějak toužili, prořídla. A na vývoj jejich nástupců se spalovacím pohonem byl prostě nedošlo. Znamená to, že až do příštího roku musí Japonci vyjít s tím, co aktuálně mají k dispozici. Poté sice dorazí facelift šesté generace CR-V, nicméně ten pochopitelně značce trn z paty vysune jen částečně.

Na další novinky bude třeba počkat ještě déle, načež se v zákulisí začíná mluvit o věci nevídané - Honda by totiž nakonec mohla přistoupit ke spolupráci s Nissanem. Ten byl loni v ještě horší kondici, k obratu ale zavelel o něco dřív, pročež má více na dohled návrat do k normálnějšímu fungování, od kterého je Honda vzdálena nejvíc, co kdy byla.

Zda dojde na dohodu, je otázkou. Oběma automobilkám by ale víc než ta prospěla následování prostých obchodník pouček, třeba té, podle níž je hybnou silou byznysu vždy zákazník, ne ideologie, sny a zbožná přání, ať už si management vymíní cokoli. „Existuje pouze jeden šéf, a tím je zákazník. Ten může vyhodit naprosto každého v každé společnosti, a to tak, že své peníze utratí někde jinde,“ říkal Sam Walton, zakladatel obchodního řetězce Walmart. Ovšem ani jeho slovy se Japonci neřídili, teď jsou po uši v problémech.

Zdroj: Nikkei Asia

Petr Prokopec