Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

První pětidvířko v historii Mini vypadá snad i pohledněji než třídveřový sourozenec. Je sice nepatrně pomalejší i žíznivější, ale také o poznání praktičtější.

První pětidveřové Mini v historii britské značky, budeme-li tedy hovořit o klasickém hatchbacku, je konečně tu. A mateřská automobilka BMW si od jeho příchodu slibuje nemalé věci. Podle šeptandy v zákulisí by svými prodeji mělo trojnásobně překročit produkci třídvířka, což znamená přibližně 150 000 registrací ročně. Tomu se při pohledu na předpokládanou cenu dá i věřit - rozdíl oproti méně praktickému modelu má činit jen nějakých 20 000 Kč, díky čemuž by tak nejlevnější Mini One vycházelo na 485 400 Kč. Oficiálnímu ceníku však nebudeme předcházet, přeci jen do podzimního zahájení prodeje je ještě daleko.

Místo toho si pojďme pětidvířko projít od podlahy až po střechu. Začít můžeme délkou, která oproti třídveřovému modelu narostla o 161 milimetrů na 3 982 mm (nebo 4 005 mm u verzí Cooper S a Cooper SD). Mimo to je novinka rovněž o 11 mm vyšší (1 425 mm) a chlubí se i rozvorem 2 567 mm, který méně praktické provedení převyšuje o 72 milimetrů. Podle značky tak mají cestující o 15 mm více místa pro hlavu, přičemž v oblasti loktů přibylo 61 mm. Šířka 1 727 milimetrů však zůstává stejná jako u třídvířka.

Podstatný je přitom vyšší komfort zadních pasažérů, kteří mají nyní k dobru o 72 mm více místa pro nohy. Automobilka se tak dušuje, že vzadu nyní mohou cestovat i 180 cm vysocí dospělí (napomáhá tomu pozměněné svažování střechy), v takovém případě se však spíše doporučuje volba příplatkových předních sportovních sedadel. Ty totiž na své zadní části nabízejí větší vybrání, které tak posádce vzadu přihodí pár milimetrů navrch.

Mimo to může pětidvířko také stavět na zavazadlovém prostoru, který aktuálně nabízí 278 litrů, tedy o 67 l více než třídvířko a o 8 litrů více než Audi A1, které prý bude jedním z hlavních konkurentů. I proto zřejmě Mini překonává čtyři kruhy také po sklopení sedadel, kdy dostanete 941 litrů oproti 920litrovému zavazadelníku A1. K mání je přitom v té chvíli i polohovatelný kryt, se kterým lze po sklopení sedadel vytvořit vodorovnou podlahu.

Z kabiny se můžeme přesunout k exteriéru, který plně odpovídá siluetě, na kterou jsme již zvyklí od roku 2001, kdy bylo představeno první znovuzrozené Mini. S ohledem na vyšší „čumák“ třetí generace se přitom pětidvířko zdá být pohlednějším sourozencem, neboť daný prohřešek kompenzuje delší zádí. Ta navíc není tak seseknutá, nýbrž se postupně svažuje. Jediná výtka tak míří k nepoměrně malým dveřím.

V motorovém prostoru lze očekávat tytéž pohonné jednotky, jakými disponuje třídvířko. Zpočátku tedy půjde o dva benzinové a dva dieselové agregáty, kdy vždy základ tvoří tříválec a vrchol čtyřválec. Výkony se nemění, s ohledem na nárůst rozměrů a tedy i hmotnosti (nic konkrétního Mini neudává) lze však počítat s trochu pozměněnou jízdní dynamikou a spotřebou.

Mini Cooper D tak nabídne 116 koní, přičemž akcelerovat zvládne z klidu na stovku za 9,4 sekundy (s automatem 9,5 s) a jeho nejvyšší rychlost činí 203 km/h (202 km/h), zatímco průměrná spotřeba byla vyčíslena na 3,6-3,7 l/100 km (3,8-3,9 l/100 km). Potentnější Cooper SD pak přední nápravu zásobuje 170 koňmi, stovku tak zvládne za 7,4 s (7,3 s), rozjede se až na 225 km/h (223 km/h) a spotřebuje 4,1-4,3 l/100 km (4,1-4,2 l/100 km).

U benzinového Cooperu osazeného tříválcem lze očekávat výkon 136 koní, se kterým se stovka odehraje za 8,2 s (8,1 s). Nejvyšší rychlost byla v případě manuálu i automatu stanovena na 207 km/h, zatímco spotřeba činí 4,7-4,8 l/100 km (4,8-4,9 l/100 km). Oproti tomu vrcholný Cooper S naladěný na 192 koní jezdí za 5,9-6,0 l/100 km (5,4-5,5 l/100 km), přičemž stovku zvládne za 6,9 s (6,8 s) a rozjede se až na 232 km/h (230 km/h).

Mini Cooper D

Mini Cooper S

Petr Prokopec