Autoforum

/

Foto: Lidl, tiskové materiály

A nejenže je zaměstnancům nenařizuje, nyní jim dokonce zakazuje si taková auta vybírat, i když o ně sami stojí. Otočka o 180 stupňů oproti dosavadní praxi má základ už v tom, co celá skupina za obchodním řetězcem stojící tak ráda vykřikuje: Lidl je levný.

Tento moment musel přijít, bylo jen otázkou času, než od některé firmy uslyšíme, že pod tlakem okolností musela přijmout takové rozhodnutí. A je ironií osudu, že s ním takto nápadně mezi prvními nepřichází žádný stále relativně racionálně jednající „krcálek”, ale jedna z největších evropských firem vůbec, která je s asi 600 tisíci zaměstnanci také nejen jedním z největších zaměstnavatelů, ale také jedním z největších provozovatelů služebních aut v Evropě.

Je rovněž nanejvýš signifikantní, že přichází ve chvíli, kdy je nám v dobách drahých konvenčních paliv zejména ze strany slabodušších médií dokola předhazováno, jak se najednou vyplatí pořídit si elektrické auto. Není to pravda, je to naprostý nesmysl a pouze ukázka neschopnosti kalkulovat se všemi relevantními náklady, ne jen s cenou pohonných hmot resp. elektrické energie, výdaji za servis apod. A pokud nevěříte nám, zkuste věřit Lidu, že si to umí spočítat.

Vlastně nejen Lidl, ale celá Schwarz Gruppe, tedy skupina stojící vedle Lidlu také za Kauflandem nebo obřím IT projektem Schwarz Digits, totiž podle informací Lebensmittel Zeitung, které později potvrdil i Die Welt a společnost sama, s okamžitou platností zastavil nákupy služebních elektrických aut. A nejen to, zaměstnancům výslovně zakázal si takové vozy vybírat, i kdyby je nakrásně chtěli. Jinými slovy - pokud si dnes jako zaměstnanci libovolné firmy ze zmíněné skupiny (a že takových je...) budete chtít vybrat nový vůz v rámci limitů přiklepnutých k vaší pracovní pozici, může to být jen spalovací auto.

Důvodem není láska vedení společnosti ke spalovacím motorům nebo náhlé procitnutí z elektrické euforie, jsou to peníze. Firma v oficiálním vyjádření kolem skutečného důvodu tančí, když hovoří o „nestálém tržním prostředí”, což je docela legrační vyjádření. „Vzhledem k nestálosti na automobilovém trhu a měnícím se regulačním rámcům jsme se rozhodli zastavit nové objednávky plně elektrických vozidel. Situaci neustále přehodnocujeme, abychom byli schopni flexibilně jednat, pokud se tržní prostředí stabilizuje,” uvedl k věci mluvčí společnosti.

Co to je v tomto případě „nestálé tržní prostředí”? Jsou to samozřejmě zůstatkové hodnoty pořizovaných aut, které činí používání těchto vozů pro Lidl a spol. příliš drahým přesně tak, jak jsme dříve popisovali. Ani současné ceny paliv absolutně nemají šanci vyrovnat efekt drastických ztrát hodnoty elektrických vozů.

Lidl si to jistě mohl spočítat předem, ale neudělal si svůj domácí úkol, a tak na to přišel až poté, kdy začal auta (vzhledem k jeho velikosti si je sám nakupuje) prodávat. Až pak zjistil, že nákupní cena minus prodejní cena plus náklady na palivo, servis apod. jsou u elektrických aut zásadně vyšší číslo než u spalovacích vozů. A proto jejich nákupy okamžitě zakázal.

Že to tak je, potvrzuje i Die Welt, který přidává ještě jednu sarkastickou poznámku, kterou bychom od „uvědomělého” německého média snad ani nečekali: „Elektromobily jsou oblíbené hlavně jako firemní vozy. Ne nutně proto, že by jejich uživatelé byli novou technologií obzvláště přesvědčeni. Jde o jasnou finanční výhodu. Jako věcný benefit musí zaměstnanci platit daň pouze z 0,25 procenta z pořizovací ceny. U vozidel se spalovacím motorem je to 1 procento.”

To je také důvod, proč Schwarz Gruppe nákupy nikoli pouze omezuje či přestává nařizovat, jak mají některé jiné firmy ve zvyku, ale výslovně je zakazuje. Protože jsou (i takto...) nepřímo dotované, zaměstnanci by je mohli chtít navzdory tomu, že se firmě jejich provoz hrubě nevyplatí. Lidé se tedy budou muset smířit se standardním 1procentním zdaněním (v Německu, u nás platí jiná pravidla), aby zaměstnavatel prospíval lépe.

Tento krok je významnější, než se může zdát. Firem, které už zjistily, že je pro ně provoz elektrických aut hluboce ztrátovou záležitostí, je samozřejmě mnohem víc, ne každý si ale dnes nejen kvůli ESG doktrínám netroufne od podobných programů ustupovat a raději provoz elektrických aut dotuje, aby vypadal „správně”. Pokud na to nyní tak obrovská firma jako Schwarz Gruppe tak ostentativně kašle, mohou si mnozí jiní říci: „A proč my bychom měli?”

Ti méně bystří nyní jistě namítnou, že auto mají na operativní leasing, pokles hodnoty neřeší a s aktuálními splátkami se jim vyplatí. Fajn, to je možné, na objektivní tržní realitě to ale nic nemění - takový stav je výsledkem (znovu často záměrné, je to další nepřímá dotace) špatné kalkulace leasingové firmy, která vzniklou ztrátu zaplatí za vás, aby i ona vypadala lépe, splnila si své „zelené cíle” apod. Ani ta to ale nemůže dělat věčně - pokud takto dotujete 1 procento flotily, asi vás to nerozhází. Když by to mělo být 20 procent, už je to problém, před kterým není úniku.

Říkáme to už roky a řekneme to znovu: Tržní realita nakonec dožene každého, každého. Jednotlivého uživatele dohnala dávno, Schwarz Gruppe dohání dnes, vámi preferovanou leasingovku dožene zítra, automobilku dělající podobné čachry pozítří a celou EU... Je to jen otázka času.

Žít v prostředí uměle diktované ekonomické neefektivity, která dnes Evropu svírá z tolika stran, lze vždy jen do jedné chvíle - než na takové rozmary dojdou peníze. Schwarz Gruppe už došly, musela by jinak začít ohrožovat to, co ji živí. A to ji za elektrické rozmary v automobilové flotile prostě nestojí.

Zdroje: Lebensmittel Zeitung, Die Welt, Schwarz Gruppe/Lidl

Petr Miler