Autoforum

/

Foto: Honda

I když s podobnými nápady tvrdě narazili prakticky všichni, snad u nikoho nelze vysledovat takový rozpor mezi původními záměry a současnou realitou. Jakési poraženectví ve vztahu k Číně a pokus napravit vše kopírováním tamních receptů je jen další obvyklou vrstvou nepochopení.

V případě některých manažerů automobilových firem opravdu nechápeme, jak je možné, že se dál drží ve svých pozicích. Jasně totiž ukázali neschopnost smysluplného strategického uvažování, mohutnými sázkami na od začátku zřetelně nesmyslné projekty firmám způsobili ohromné ztráty v řádu stovek miliard korun a ani v tuto chvíli nevykazují projevy racionálnějšího uvažování. Toshihiro Mibe je jedním z nich.

Šéf Hondy je ve své pozici od dubna roku 2021, kdy začal tak, jak „správní kádři” v posledních letech své štace ve vedeních automobilek začínají - vzal všechna vajíčka, nacpal je do jednoho košíku a označil to za skvělý plán. V červnu téhož roku tedy oznámil, že udělá z Hondy „uhlíkově neutrální” firmu, která bude do roku 2040 prodávat jen elektrická auta. Jakýmsi mezicílem se pak stal rok 2030, kdy měla automobilka prodávat 2 miliony elektromobilů ročně.

Kdyby firma toto číslo od boku plácla v roce 2021, ještě by se to dalo označit za nějaký nerozum související s jejím tehdejším odhodláním, tento plán byl ale odhalen až v roce 2024. Společnost tedy ještě před dvěma roky plánovala takovou věc, i když musela jasně vidět, že k tomu vývoj nesměřuje ani náhodou.

Pro představu - firma v posledních letech prodává na celém světě okolo 4 milionů aut ročně, cílem tedy bylo „elektrifikovat” během pár roků přibližně polovinu veškerých prodejů.

Byla to samozřejmě utopie, a tak Honda v květnu 2025 oznámila, že plány mění. Novým cílem se stalo 700 až 750 tisíc elektrických prodejů ročně, hybridní auta měla přidat dalších 2,2 milionu vozů. Mibe navíc dál jevil známky totálního odtržení od reality, když řekl, že cíl prodávat jen elektrické vozy k roku 2040 zůstává nezměněn.

Pro představu, díl druhý - za poslední uzavřené čtvrtletí, tedy čtvrtý kvartál roku 2025, Honda prodala celosvětově 15 000 elektrických aut. Patnáct tisíc, ani o ťuk víc. Na jejím daleko největším trhu v USA, kde končí asi 42 procent její celkové produkce, pak prodala 2 641 elektrických vozů, o 86 procent méně než o rok před tím. Jinými slovy, prodeje elektromobilů se dnes na celkovém odbytu Hondy podílejí asi jedním procentem, přesto platí výše zmíněné záměry. Pan Mibe by se možná měl přejmenovat na Šibe, v Japonsku by to znělo dobře a u nás by to bylo hotové nomen omen.

Ale ani to není vše. Během posledního loňského kvartálu byly totiž elektrické plány Hondy pořád zaplaveny sluncem ve srovnání s tím, co platí dnes. Firma nedávno zrušila několik dalších elektrických projektů, modely 0 SUV, 0 Sedan a Acura RSX byly zabity těsně před začátkem výroby. Jen kvůli tomu firma odepsala 330 miliard. Další dva elektromobily vyvíjené ve spolupráci Sony jsou také mrtvou větví vývoje navzdory začátku prodejů. A nedivili bychom se, kdyby to obě firmy stálo dalších 100 a víc miliard. Tohle jde všechno na bedra pana M., který vymyslel nesmysl, trval na nesmyslu a ani teď není schopen bouchnout do stolu a obrátit kormidlo jinam.

Toshihiro Mibe naopak trpí dalším typickým projevem „elektritidy”, kdy se šéf automobilky, která vsadila vše na špatnou kartu, vydá do Číny, kde se automobilkám s elektromobily dosud dařilo (dnes odtud potud), prohlédne si tamní výrobu a produkty. A vrátí se s tím, jak je všechno v háji a je třeba dělat věci stejně „jako oni”. Udělal to šéf Fordu, jehož sázka na elektrická auta selhala podobně spektakulárním způsobem, udělal to i šéf Audi, jenž se dostal do velmi podobné pozice. Mibe už je na stejné lodi - v Číně měl navštívit továrny dodavatelů automobilek v Šanghaji a v reakci na to podle Nikkei pronést: „Proti tomuhle nemáme šanci.”

Další kroky následující podobná kapitulační slova jsou obvyklé. Nyní šíří vlastní firmou i mezi dodavateli myšlenku, že „musí jednat rychle”, aby najeli na stejnou trajektorii a Číňany dohnali a předehnali. Honda proto prý obnovuje svou nezávislou divizi výzkumu a vývoje přemístěním tisíců techniků do nově založené dceřiné společnosti, která má fungovat s větší autonomií a efektivitou než vnitřní struktury. Jsou to velmi podobné kroky jako u Fordu a Audi.

Přijde nám až surreální to sledovat, neboť je naprosto zřejmé, kde je od začátku problém. Jde to shrnout dvěma slovy - „mrtvý” a „kůň”. Elektrická auta se svými současnými limity prostě nejsou přirozeně konkurenceschopným zbožím, dokonce jím pořádně nejsou ani poté, co byly zavaleny biliony dotací a miliardou umělých výhod, zatímco spalovací auta jsou už pěkných pár let zanedbávanými otloukánky. Jedinou cestou, jak s elektromobily neprohrát, je z mrtvého koně sesednout, k tomu se ale má málokdo.

Ve velkém se k tomu odhodlal jen Stellantis a boduje s tím. Ford, Audi a nově i Honda si ale raději obstarávají větší bič, upravují kritéria, podle kterých se určuje, zda je kůň mrtvý, navštěvují jiná místa, kde se jezdí na mrtvých koních, nyní zakládají pracovní skupinu pro analýzu mrtvého koně či rovnou jeho oživení, prohlašují, že žádný kůň nemůže být tak mrtvý, aby se na něm ještě nedalo chvilku jezdit, říkají, že ten kůň přece vždycky jezdil. A když ani tak nejezdí, prohlásí, že mrtvý kůň byl už od samého počátku jejich cílem.

Znáte to, oni to znají, ale přesto se tak chovají. Tak teď snad už jen vyměnit jezdce a začít zapírat, že firmy nějakého koně vůbec kdy měly. To budou za nastalé situace vlastně konstruktivní kroky...

Zdroje: Nikkei, Honda

Petr Miler