Autoforum

/

Foto: Lancia

Pokud někdy máte pocit, že automobilové firmy musí řídit banda šílenců odtržených od reality, kteří se pokouší lidem nabízet auta, jež nechtějí, za peníze, které nemají, pak tady to prostě už neplatí.

Je smutné, když jako člověk pohybující se v automobilovém světě několik dekád v roce 2026 zjistíte, že se v debatě o stavu tohoto oboru snáz shodnete s racionálně uvažujícím laikem než s profíkem z oboru. Obyčejné rozumné uvažovaní, technicky korektní úvahy a obchodně inteligentní jednání se z této branže prostě vytrácí. A protože nechci zaujímat k lidem, které znám mnoho let a nezřídka je považuji za své přátele, příliš příkré postoje, smířlivě uvedu, že se celý obor dostal pod tíhou regulací a přerozdělování do takového stavu, kdy už ani jinak rozumní lidé nejsou ve vší té desorientaci schopni dál zaujímat rozumné postoje.

Je někdy až směšné vidět, jak se někteří zástupci automobilových firem pokouší tvářit, že to či ono nové auto budou prodávat ve velkém, i když je zřetelně odpovědí na otázku, kterou nikdo nepoložil, nabízenou za cenu, kterou nikdo není ochoten zaplatit. Míra odtržení od reality na trhu, kde neexistuje téměř žádná přirozená poptávka po věcech, které dnes automobilky dominantně nabízí, je dechberoucí. Leccos se dá „vyžehlit” dalšími regulacemi, dalším přerozdělováním a dalším popíráním reality, ale kam to všechno vede? Upřímnou odpověď si nechám pro sebe.

Pokud někdo chce tento kolotoč zmaru zastavit, musí vylézt z ulity, vyrazit mezi lidi, pochopit jejich aktuální potřeby a pokusit se jim vyjít vstříc. Žádná jiná kloudná cesta neexistuje. Reálně se ale obvykle děje pravý opak - odpovědné osoby se ještě víc zavírají před světem a ve virtuální realitě plnění nevyřčených přání v údivu naráží s jednou další novinkou za druhou. Pravidelně dotyčným říkám: Vezměte si kempingovou židli, posaďte se doprostřed některého z showroomů vaší značky a bavte se s přicházejícími o tom, co by rádi, protože už během asi 10 minut pochopíte, jak mimo jste. Takhle jednoduché to je. Nikdo to zatím neudělal. Nejméně jeden člověk to ale, zdá se, ani nemá zapotřebí.

Jmenuje se Antonio Filosa, je to Ital z Neapole a aktuálně řídí koncern Stellantis. Myslím, že to říká vše, tedy snad jen s dodatkem, že nezapomněl, odkud pochází. Neapol je ta pravá „přímočará Itálie”, kde si nikdo na nic nehraje a nikdo se s ničím nemaže. Není tak skutečně divu, že Filosa kontakt s realitou neztratil , ví, že jím řízenou firmu udrží ve výsledku nad vodou jen zákazníci. Proto nelíbá zadnici lidí, kteří dříve nebo později skončí v politickém důchodu, tepe EU za její absurdní nápady a nabídku firmy obrací směrem k požadavkům zákazníků. Však většina lidí dnes buď nepotřebuje nebo rovnou nechce auto s drahým a nepraktickým pohonem s omezenou životností a tisícem nesmyslů na palubě, které by si nikdy nekoupili. Chtějí jezdit a nepotřebují nic až tak zvláštního krom ceny, kterou si mohou dovolit zaplatit. A právě takovým Stellantis aktuálně skrze mnohé své značky vychází vstříc.

I ten nejnovější přídavek do nabídky je kouzelně jednoduchý, neboť pěkně po neapolsku nic zvláštního nevymýšlí a věci udržuje tak jednoduché, jak to jen jde. Jedná se o novou verzi Lancie Ypsilon, která asi nepobrala všechnu krásu světa, zato nabrala hromadu nesmyslné techniky. Zkraje měla být dokonce jen elektrická, později ale pořád byla nanejvýš hybridní a „automatická”. Teď už není nic z toho, je to zase „normální” auto, kterým byla donedávna, když svým prodeji válcovala Itálii i jako dávno přežitý vůz.

Je to nepochybně zásluha Antonia Filosy, který nedávno odpískal elektrickou budoucnost koncernu jako omyl za 538 miliard a nyní jsme místo toho svědky příchodu jednoho „normálního” auta za druhým. To poslední si říká Lancia Ypsilon Turbo 100 a právě se začalo prodávat v Itálii jako nejdostupnější model značky.

Lancia s ním otevřené popírá zvěsti o tom, že lidé touží po hybridech - netouží, kupují je jen jako z nouze ctnost, když nemohou mít nic „normálnějšího”. S Ypsilonem Turbo 100 to dostávají, neboť podobně jako dnes už i nový Fiat Panda lze tohle auto mít s přeplňovaným motorem o objemu 1,2 litru bez jakékoli formy hybridního systému s výkonem 100 koní a točivým momentem 205 Nm.

Jeho výkon navíc míří na přední nápravu přes šestistupňovou manuální převodovku, což je prostě ta nejjednodušší, nejlevnější a pro spoustu lidí naprosto dostačující kombinace. Navíc je třeba dodat, že v době směšně pomalých elektromobilů v maximálkami kolikrát ani ne 160 km/h tohle auto ani není pomalé - stovku zvládá a obstojných 10,2 sekundy, maximální rychlost pak činí sympatických 194 km/h.

Zvenčí verzi Turbo 100 nerozeznáte od variant, které už jsme viděli, uvnitř ale krom trojice pedálů a „fofrklacku” navíc zmizela dosud pro Ypsilon charakteristická konzole hrající si na jakýsi multifunkční konferenční stolek. Ani ten asi mnoha lidem chybět nebude. A chybět jim rozhodně nebudou vysoké ceny.

I když je Ypsilon už v základu dál slušně vybavený, když nabízí mj. dva 10,25palcové displeje, automatickou klimatizaci, LED světla vpředu i vzadu nebo zadní parkovací senzory, stojí o plné 3 tisíc Eur míň než dosavadní základ v podobě mild-hybridu s automatem. Ceníková cena 22 200 Eur (asi 539 tisíc Kč) jako zázrak přesto nezní, Lancia ale rovnou v tiskovce otevřeně dodává, že když využijete všechna aktuální zvýhodnění, základní cena klesne na 15 950 Eur, tedy pod 390 tisíc Kč. A to je míň, než kolik dnes stojí základní Škoda Fabia.

Stellantisu s těmito nápady přejeme hodně zdaru, zejména evropský automobilový svět je potřebuje jako sůl. A konkurentům přejeme hodně zdaru při vyndávaní hlav ze zadnic, neboť to také potřebují jako sůl - jinak by se mohlo stát, že jim údajně přežitá řešení začnou brát jednoho zákazníka za druhým...

Zdroj: Lancia

Petr Miler