Autoforum

/

Foto: Audi

Motory bývají stavěné na 50 tisíc nastartování, jenže se start-stopem musí vydržet i desetinásobek. To se projeví na opotřebení a drahé opravě.

Že v redakci systém start-stop vypínající motor při zastavení a uvolnění spojky, nemáme příliš v lásce, není žádnou novinkou. Pramení to z více důvodů. Vliv tohoto systému je vidět jen v evropském cyklu měření spotřeby, který je realitě docela vzdálený, jak nedávno prokázal německý ADAC.

Jen kvůli snížení papírové spotřeby resp. emisí CO2 a z nich vyplývajících pokut pro automobilky nám automobilky tento systém vnucují, ať jej chceme nebo ne. A v druhém případě jej musíme při každém startu motoru tu složitěji, tu méně složitě (vždy ale otravně) ručně vypínat. Trvalé vypnutí vyžaduje servisní zásah do elektroniky vozu, který vám v Evropě v autorizovaném servisu provedou obvykle jen ze známosti, oficiálně to není možné.

Automobilky přitom o odporu zákazníků k tomuto řešení dobře ví - např. BMW v USA jeho trvalé vypnutí dovoluje, neboť tam nemá prakticky žádný vliv na naměřenou normovanou spotřebu. V Evropě je to jinak a úplné vypnutí zde právÉ proto není oficiálně možné. Přitom nejde zrovna o nový vynález a pro jeho neoblibu se v době prakticky neexistujících regulací normované spotřeby neuchytil. Dnes je neoblíbený stejně, regulace ale vypadají jinak a jeho přítomnost v novém voze je pomalu automatická.

Nejde tu ale jen o to, že start-stop z různých důvodů obtěžuje. Ještě podstatnější příčinou odporu k němu je, že výrazně zvyšuje opotřebení motoru. Nehovoříme zde jen o motorech s turbodmychadly, kterým neprospívá okamžité vypnutí po zastavení, nýbrž by měly ještě patnáct-dvacet vteřin běžet na volnoběh kvůli chlazení turbodmychadla - to bereme jako samozřejmost. Větší opotřebení motoru vybaveného start-stopem totiž pramení zejména z násobně vyššího počtu startování.

Kliková hřídel v napojení na ojnice nevyužívá kuličkových ložisek, nýbrž ložisek kluzných. Při běhu motoru je mezi kovovými povrchy klikové hřídele a ok ojnic tenký olejový film, který zabraňuje kontaktu kov na kov. Mimo jiné i proto jsou pravidelné výměny oleje včetně filtru nesmírně důležité pro dlouhý život motoru.

Ve chvíli, kdy motor vypnete, olej ztratí tlak a ojnice dosednou na klikovou hřídel. Dokud se nic nehýbe, vše je v pořádku, ale při startu chvíli trvá, než se v těchto místech olejový film opět vytvoří. Je to jen pár otáček motoru, ale i tak je toto tření významné. „Současné motory, stavěné na provoz bez start-stopu, by měly za svůj odhadovaný životní cyklus nastartovat 50tisíckrát. Se start-stopem toto číslo ale roste na 500 tisíc, tedy desetinásobek,” říká Gerhard Arnold z oddělení designu ložisek společnosti Federal Mogul.

Je tedy dost pravděpodobné, že současné motory funkci start-stop v delším časovém horizontu prostě nezvládnou a projeví se u nich nadměrné opotřebení právě z důvodu startování častějšího, než na jaké byly stavěné. Majitele automobilu to tedy postaví před tučnou fakturu za opravu takto opotřebeného motoru - hovoříme o zásahu bližším generální opravě než běžné údržbě.

Vývoj samozřejmě jde kupředu a na površích ložisek, které jsou vůči takovémuto opotřebení odolnější, se pilně pracuje. Federal Mogul například vyvinula materiál zvaný Irox, kterým je možné povrchy ložisek potáhnout. Tento materiál obsahuje oxid železitý - tedy obyčejnou rez, jen v mikroskopické formě, ve které je velmi kluzká; tření na takto upraveném povrchu je poloviční, než na povrchu nijak neupravovaném.

Další ochrana proti nadměrnému opotřebení může být na straně oleje. Britská společnost Miller Oils vyvinula speciálně aditivovaný olej, který snižuje tření mezi písty a stěnami válců a také v ložiscích klikové hřídele až o 50 %. „Snížili jsme tření a vylepšili stálost olejového filmu a myslíme si, že tudy vede cesta v případě systémů start-stop,” říká Martyn Mann, technický ředitel u Miller Oils.

Technologie, které říkají Nanodrive, funguje na principu vloček, které se přichytí na kovový povrch a fungují tam podobně, jako kuličková ložiska. Při opětovném nastartování by tedy pomáhaly snížit tření mezi kovovými povrchy. V současnosti tuto technologii společnost Miller Oils používá pro špičkové závodní oleje, mohla by se ale dostat také do civilního využití v motorech se start-stopem.

Řešení tedy existují, start-stop ale byl násilně naroubován na motory, které na něj prostě nebyly připravené. A ani za současného stavu není v masové výrobě ani povrch Irox, ani speciálně aditivované oleje. Pro co nejdelší život motoru tedy nezbývá než doporučit nepořizovat si auto se start-stopem, případně ho vypínat. Pakliže máte v úmyslu auto používat déle než pár let a jezdíte s ním tam, kde start-stop má šanci častěji přijít ke slovu (zejména městský a příměstský provoz), může se to rychle vyplatit...

Zdroj: Autocar

Marek Bednář