Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nezvládlo to Bugatti Veyron a nedá to ani jeho nástupce Chiron, třebaže 460 km/h pravděpodobně pokoří. Proč nikdo nezamířil a ani nemíří ještě výš?

Není to tak dávno, co byla vysněným cílem konstruktérů superrychlých silničních aut meta 200 mil v hodině, necelých 322 km/h. Jako první ji pokořilo Ferrari F40 skutečně docela nedávno, před 30 léty. Poté se laťka začala začala zvyšovat a když McLaren F1 dalece překonal 350 km/h, musela se novým milníkem stát čtyřstovka.

Od úspěchu Ferrari uběhly ještě skoro dvě dekády, než se dosažení takové rychlosti podařilo Bugatti Veyron. Byl to pořádný oříšek i pro koncern Volkswagen, nadnárodní gigant a jednu z největších automobilek na světě - vývoj vozu byl dokonce tak náročný a nákladný, že přes obří cenu výrobce prodělával na každém prodaném kusu majlant.

Od té doby ale znovu uplynulo mnoho let a Veyron se později ve verzi Super Sport dostal až nad 430 km/h a dnes tu máme Chiron, který podle některých odhadů zvládne překročit 460 km/h. S obrovskými pokroky v automobilových technologiích se ale můžeme ptát, proč se žádné auto ještě nepřiblížilo metě 500 km/h - přesněji, proč zatím nepadla další bájná meta 300 mph, tj. asi 483 km/h. A právě na to se zaměřil náš přítel Jason Fenske ve své nejnovější práci.

Proč tedy žádné auto ještě nepřekročilo 300 mph a jako o dalším cíli nemůžeme hovořit o pětistovce? Zjednodušeně řečeno, kvůli odporu vzduchu. Ten roste exponenciálně s rostoucí rychlostí a jak Jason vysvětluje na videu níže, k překonání samotného odporu vzduchu potřebujete nejvíc výkonu. Kdyby Bugatti Veyron s koeficientem Cd 0,36 (v režimu pro jízdu maximální rychlostí) chtělo dosáhnout 300 mph, tedy 134,112 metrů za sekundu, musel by jeho motor mít 1,101 megawattu výkonu, tedy 1 497 koní. A ten by potřeboval jen na pokoření odporu vzduchu, ničeho dalšího.

Valivý odpor pneumatik je proti tomu téměř ničím, ale zanedbat ho nemůžeme. Tedy, pro překonání valivého odporu je potřeba dalších 37,26 kW, tedy asi 51 koní. Celkem jsme na 1 548 koních, které musí auto přenášet na asfalt. Takovéhle číslo musíme vidět na brzdě, kde se měří celé auto, nikoliv jen motor.

Započteme-li odhadovanou 15% ztrátu (bude pro každé auto trochu jiná) v přenosovém ústrojí, která je v nějaké míře nevyhnutelná, jsme na 1,34 megawattu, tedy na 1 822 koních. Takový výkon by musel dávat samotný motor, aby se auto, které pohání, dokázalo teoreticky rozjet na 300 mph, tedy 483 km/h. Na 500 km/h by bylo potřeba výkonu ještě citelně víc.

Jenže všimněte si v předchozím odstavci slovíčka „teoreticky”. Je nutné podotknout, že takovéhle číslo platí pro auto, které má odpor vzduchu Cd 0,36, což je číslo platné pro Bugatti Veyron Super Sport v režimu pro jízdu maximální rychlostí. Ta činí 415 km/h (elektronický omezovač) nebo 434 km/h (nejvyšší naměřená). Pro rychlost o dalších 80 km/h vyšší by musel mít nejen vyšší výkon, ale pravděpodobně by měl i vyšší odpor vzduchu, protože dodatečný výkon by bylo nutné dodatečně chladit.

Tím se vše dostává do začarovaného kruhu, který z přidání každých pár jednotek km/h na maximální rychlosti dělá pořádný oříšek. Veyron má hodnotu Cd 0,36 - na první pohled nic extra úžasného - právě kvůli náročnému chlazení. Máte-li pod kapotou tak obrovský motor s obrovským výkonem a přitom s obvyklou, asi třetinovou efektivitou, musíte pro vygenerování 1 koně výkonu další 2 uchladit. Např. 1 500 koní výkonu motoru novějšího Chironu obstarává chladící výkon odpovídající 3 000 koní. To je obrovské množství tepla, které musí někudy ven - kromě výfuku (výfukové plyny jsou horké) odchází zejména přes chladiče. Veyron jich má celkem deset.

K chladičům musíte někudy vést vzduch, prohnat ho skrz a jinudy ho zase odvádět, což všechno dohromady klade poměrně velký aerodynamický odpor. Jinými slovy - když chcete jet rychleji, potřebujete větší výkon, abyste překonali větší odpor vzduchu. Vyšší výkon ale musíte uchladit, což zase zvyšuje odpor vzduchu, který musíte zase překonat výkonem. A tak pořád dokola - snadno se tak může stát, že by další stovky koní navíc posloužily jen relativně drobnému nárůstu maximální rychlosti.

Zejména z tohoto důvodu se žádné silniční auto zatím nepřiblížilo pěti stům kilometrů v hodině - je problém vygenerovat a efektivně uchladit potřebný výkon, v tom je zakopaný pes. Není to nemožné, samozřejmě, ale bude to velmi náročné. Můžeme věřit, že se na takové číslo v budoucnu dostaneme, možná v konvenčním autě, možná u elektromobilu, ale bude to pro konstruktéry obrovská výzva. Větší, než bylo dosažení 400 km/h ve světě, kde maximálky všech ostatních silničních aut začínaly nanejvýš trojkou...

Bugatti Veyron dosáhlo ve verzi Super Sport rychlosti až 434,2 km/h, na cifry blízké 500 km/h nemá ani s 1 200 koňmi zdaleka dost výkonu. Standardně je maximální rychlost tohoto vozu omezena na 415 km/h

Bugatti Chiron má alespoň do 500 km/h cejchovaný tachometr, ani on se ale se svými výkonem na 500 km/h nezmůže

Zdroj: Engineering Explained na YouTube

Marek Bednář