Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Poslední model italského Maserati nedává svým jménem pochybovat o tom, do jakého segmentu míří. Je však skutečně prvotřídním cestovním automobilem, nebo v boji o zákazníky spoléhá pouze na image slavné značky? Vyzkoušeli jsme jej na českých silnicích a víme ještě mnohem více.

Automat jako jediná volba

Chování motoru vyloženě vyzývá k tomu, abyste si s ním hráli, abyste jeho otáčky přesnými meziplyny vyrovnávali rychlosti otáčejících se koleček v převodovce, abyste jej spojkou nechali ladně se opírat do zbytku převodového ústrojí. Bohužel, nic z toho vám Maserati nedovolí, do GranTurisma si můžete pořídit pouze šestistupňový automat, který vám, pokud si na křižovatce nepřehodíte volič do polohy N, neumožní ani pohrávat si s otáčkami motoru při stání na místě.

Pokud odhlédnu od špatných zpráv pro hračičky, není ani tak automat zrovna optimálním společníkem. Ve standardním automatickém režimu ještě poslouží obstojně. Řadí sice relativně pomalu, ale hladce a byť by se mi takové naladění zamlouvalo spíše v Mercedesu než v Maserati, nemám vůči němu zásadnějších výhrad. Přepnutí do režimu Sport sice řazení zrychlí, ale hladkost je ta tam. Při řazení nahoru lze ještě konstatovat, že jde o relativně jemný proces, podřazování s nepřesnými meziplyny ale není zrovna příjemné. Navíc je poněkud nevyzpytatelný a alespoň mé potřeby svými činy příliš často neodhadl. Přepnutí do manuálního režimu (s možností řadit i „pádly“ pod volantem) příliš nepomůže. Automat si totiž beztak vždy udělá co chce a zejména překvapivé kickdowny při jízdě na půl plynu ve středních otáčkách kvalitu rychlejší jízdy docela kazí.

Automatickou převodovku považuji za nejslabší článek vozu. Dobře funguje, jen když od ní vyloženě nic nechcete a necháváte se unášet poklidnou jízdou nízkými rychlostmi. Při aktivnější jízdě není příjemná, a to ani kvalitou samotného řazení, ani logikou svého chování.

GranTurismo jak se patří

Na silnici je však vůz přesně tím, čím má být - vládcem rychlého cestování na dlouhých tratích. Pokud se necháte na chvíli navnadit motorem toužícím po 8 000 otáčkách a pokusíte se s GranTurismem do sportovní jízdy, brzy poznáte, že pro něco takového vůz stvořen nebyl. Ne že by ostrému zacházení vyloženě odříkal, snad jen brzdy nejsou schopny příliš dlouho krotit kombinaci čtyř set koní a téměř devatenácti set kilogramů hmotnosti, ale cestovní režim zvládá s takovou grácií a noblesou, že pokoušení limitů v zatáčkách dalece zastíní.

Když se s GranTurismem vydáte na dálnici či velkorysou okresku a necháte se po nich unášet rychlostmi do 200 km/h, budete okouzleni tím, jak skvěle vůz v tomto režimu funguje. Podvozek zůstává i na nepříliš kvalitních silnicích a použití 20“ kol ohleduplný k vašim zádům a je velmi dobře odhlučněn. Stejně tak aerodynamický svist je minimální a snad jen intenzivnější šelest motoru vám tu a tam napoví, že ručička tachometru právě přesáhla číslovku 170. Schopnost maskovat rychlost je u GranTurisma excelentní a co jiného je u vozu s tímto názvem důležitější?

Pokud se přece jen vrátíme k pokoušení možností vozu, je první dojem trochu zklamáním. V nízkých rychlostech je vůz celkem neobratný a i přes takřka ideální rozložení hmotnosti mezi nápravy tíhne k nedotáčivosti. Ve vyšších rychlostech si ale briskně napravuje reputaci a v dlouhých rychlých zatáčkách předvádí vzhledme ke své hmotnosti a komfortnějšímu naladění úctyhodné výkony. Čím rychleji jedete, tím lépe vůz funguje, dalo by se říci. I to mi k vozu s názvem GranTurismo pasuje více než dobře...

Naměřená dynamika

Zrychlení:
0-100 km/h: 5,5 s
0-160 km/h: 12,9 s
0-200 km/h: 21,6 s

Nejvyšší naměřená rychlost: 281 km/h