Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zní to malicherně, ale házejte kamenem. Až budete mít jmění okolo 20 miliard korun, pro které jste v podstatě nemuseli hnout prstem, možná zatoužíte po tomtéž.

Když na sebe Lapo Elkann nestrhává pozornost rozličnými výstřelky, jako je fingování vlastního únosu kvůli bůhví čemu, dokonce i pracuje. Jeho zálibou jsou úpravy aut na míru představám zákazníků a dříve měl tuto činnost na starosti přímo u Ferrari. Tam založil divizi Tailor Made, dnes dost podstatný zdroj příjmů automobilky, velkého vděku se za to ale nedočkal. Právě jeho divoký životní styl stál za tím, že se s dalšími majiteli Fiatu domluvil, že v automobilce ani jejích dceřiných firmách nebude zastávat žádné výkonné funkce.

Lapo Elkann je totiž jedním z nich. Je to vnuk Gianniho Agnelliho, strůjce úspěchu Fiatu, hlavního akcionáře firmy a nejbohatšího Itala moderní historie země. Ten měl dvě děti, jeho syn Edoardo ale v roce 2000 za záhadných okolností zemřel. Tak se stalo, že se v roce 2003, po Gianniho smrti, dostal veškerý jeho majetek do rukou jeho dcery, hraběnky Margherity Agnelli de Pahlen a jejích tří dětí z prvního manželství s italsko-americkým spisovatelem Alainem Elkannem. Lapo tak nyní vlastní podíl v rodinné investiční firmě Exor, která kromě koncernu FCA ovládá i spoustu jiných společností. A nemusí dělat nic, jeho aktuální jmění se odhaduje na 20 miliard korun.

Jenže Lapo se činí. Ani po „vyhazovu” od Ferrari se své záliby nevzdal a auta upravuje pod hlavičkou vlastní společnosti Garage Italia Customs. O jejích dílech jsme slyšeli mnohokrát, popravdě řečeno ale netušíme, jestli si je také někdo kupuje. Dnes vám ukážeme stroj, který byl u Garage Italia Customs postaven a přesto spíše svědčí o tom, že nekupuje - nechal si ho totiž pro sebe postavit sám Lapo Elkann.

Je to Ferrari GTC4Lusso, které si nyní říká GTC4Azzurra, protože je modré. A je opravdu hodně modré - je tak modré, že jen znaky Ferrari, pár šedých doplňků a italská trikolóra mají jinou barvu. Ptáte-li se na motivaci, kterou Lapo k požadavku na takové dílo měl, odvětíme, že potřeboval vhodné auto ke svým oblíbeným modrým šatům. A snad aby nás přesvědčil o tom, že nežertuje, nechal se i zvěčnit v oněch šatech na kancelářské židli vyvedené přesně v tom samém stylu, kterou teď má ve svém Ferrari.

Jestli jste teď koutkem úst procedili nějakou vulgární nadávku na jeho adresu, na jednu stranu to chápeme. Na tu druhou vám ale nebudeme ani chvíli věřit, že byste nechtěli být na jeho místě. Mít 20 miliard a ve svém životě se primárně starat o to, jestli vám padnou šaty k autu, to je docela komfortní pozice a pohrdl by jí snad jen nějaký asketa. Lapo Elkann si vždy uměl užívat svého bytí a nestydět se za to. Proto se také chlubí touto úpravou, třebaže má jistě za cíl upozornit na schopnosti jeho firmy.

Ta se na něm vskutku vyřádila, když jej zvenčí oděla do kombinace barev Blu Scozia (skotská modř) a Azzurro Lapo (modrá Lapo), unikátního odstínu vyvinutého podle potřeb maestra Elkanna a jeho šatníku u společnosti BASF. Tyto barvy můžeme vidět opravdu na celém autě, modrou Lapo pak na obou kapotách, obou náraznících, střeše, bočních prazích a také na třmenech brzd.

Také o interiéru by mohl Ondřej Hejma složit píseň a nebýt drobné italské trikolóry na části řidičova sedadla, budete si po jeho spatření myslet, že už vidíte jen v odstínech modři. Dokonce i podlahové koberečky a veškeré další čalounění jsou modré, protože... modrý oblek.

Na technice se nic neměnilo, ale ruku na srdce, kdo se bude zlobit - motor 6,3 V12 s 690 koňmi pod kapotou vážně neurazí, stejně jako stovka za 3,4 sekundy a maximální rychlost 345 km/h.

Proti gustu pana Elkanna samozřejmě nic nenamítáme, jen si říkáme, za jak dlouho jej omrzí jeho modré šaty, čímž skončí i slavné dny tohoto vozu v jeho rukou. Pro Garage Italia Customs to ale vlastně bude dobrá zpráva - firma mu bude muset postavit zase jiné Ferrari, třeba béžové...

Petr Miler