Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Z hlediska zákazníků podstatně závažnější podvod Volkswagenu, než celá Dieselgate, do značné míry unikl mediální pozornosti. Jde o 17 tisíc aut.

Jen málokterá kauza dosáhne takového věhlasu, jako ta jménem Dieselgate. Naftový skandál koncernu VW se téměř před čtyřmi léty stal světovým mediálním tématem číslo jedna a hlavní stránky novin plnil ještě několik měsíců poté. Přitom v jistém slova smyslu zase o tolik nešlo. Jak se postupem času ukázalo, Němci jen o něco drzeji než jiní využili děr v předpisech určujících pravidla homologace nových aut a před oficiálními testy se jejich vozy tvářily jinak než později ve skutečném provozu.

Podvod to nepochybně byl, ale na kom? Na zákaznících, tedy alespoň naprosté většině z nich, nikoli. Málokdo si kupuje auto s naftovým motorem, aby šetřil přírodu, kupuje si jej proto, aby šetřil svou peněženku a dostal vůz s projevem, který preferuje. Obojímu šla aktivita Volkswagenu naproti - auta se před úřady tvářila jako ohleduplnější k přírodě, ve skutečném provozu ale preferovala vyšší výkon a nižší spotřebu paliva. Emise při tom byly vyšší než povolené, ale nepohybovaly se ve zcela nemístných mezích a pozdější testy ukázaly, že konkurence na tom ve skutečném světě není zásadně jinak.

Němci tedy podvedli spíše úřady a pravidla, která jsou většině lidí více nebo méně ukradená. Proto také Dieselgate Volkswagen výrazněji nepoškodila a dnes je stále největší automobilkou světa, která se navzdory zaplacení pokut a dalších dodatečných nákladů v řádu stovek miliard korun těší dobré finanční situaci. V časech naftového skandálu se ale VW dopouštěl i jiného, citelně více zavrženíhodného jednání, o kterém ale dnes málokdo ví.

Přišlo se na něj koncem loňského roku po interním auditu firmy. Ta se nyní snaží tvářit čestněji než Mirek Dušín, a tak sama přiznala, že mezi léty 2006 a 2016 prodala zákazníkům 17 tisíc aut (!), která jim vůbec prodat neměla. Šlo o vozy z předprodukčních testovacích sérií, které jsou za normálních okolností nanejvýš rozmontován a použity na díly, nebo nejčastěji sešrotovány. VW si ale řekl, že by je místo sešrotování mohl prodat jako nová a to také činil.

Znovu je otázkou, jak moc tu zákazník trpěl, uvržen v omyl ale byl - lidem byly prodány předprodukční kusy s pozměněným VIN tvářící se jako nová auta ze standardní sériové výroby. Není znám případ, kdy by na to kupující přišel a proti VW jakkoli vystoupil, nicméně poté, co se skandál provalil, museli Němci začít jednat. A řešení připadalo v úvahu jedno jediné - auta najít, odkoupit a zničit. Přesně to nyní automobilka potichu dělá.

Bude to docela mravenčí práce, neboť auta se zjevně „rozprchla” do celého světa. Dozvídáme se o tom díky ruskému deníku Kazan First, který přinesl záběry z jednoho takového šrotování z Kazaně. Do Ruské federace se prý takto dostalo 57 aut a mezi nimi i nebohý Passat CC, který nyní navzdory dobrému technickému stavu skončil tam, kde od začátku měl - ve šrotu.

Celá akce proběhla pod záštitou dealera VW jménem TransTechService, přes nějž byl také klient blíže nespecifikovaným způsobem odškodněn. Podle dřívějších informací ale klienti dostanou sumu blízkou původní kupní ceně, nebo nové auto srovnatelné specifikace. I když je tedy smutné sledovat, jak funkční Passat CC končí nemilosrdně ve šrotu, zákazníci si asi opět stěžovat nebudou. Až 10 let mohli jezdit autem, které mohlo mít původně třeba jen jiné plasty okolo zadních sedadel, které byly později vyměněny za sériové a auto s nimi bylo takto prodáno jako nové. Nyní po takové době bezproblémového ježdění dostanou nový vůz jen proto, že něco takového VW formálně udělat neměl a nesměl, alespoň ne tak, že o tom nikomu neřekl.

Zdroj: Kazan First

Petr Miler